 10.06.2022 8 447(10) 0 |
Poslední dobou víc
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
10.06.2022 - 21:36Rýmovaná báseň má citlivý obsah, to ano, a dobře se mi četla. Jak jsem však již někde poznamenala, pravý vázaný verš je dost těžký... ale fajn počtení to je:-)
10.06.2022 - 19:11Koala: Děkuju, přiznám se, že příchod této básničky byl duchovní zážitek, který jsem dojetím obrečela
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Transformace : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 36. Velké přípravy
Předchozí dílo autora : 35. Karty jsou rozdány?
