doufám že vás další smutná báseň zaujme. Při její tvorbě jsem neustále přemýšlela, proč se něco takového vůbec děje a jak může být někdo něčeho takového schopen...
přidáno 29.05.2022
hodnoceno 6
čteno 502(14)
posláno 0
žena sedající u potoka
každý den zde sní
hlavou jí zní neustále
proč je stále s ním
vždyť zaslouží si něhu
láskyplné pohlazení
avšak díky němu
má jen jizvy a podlitiny
slzu za slzou zas roní
proč ten sprostý muž
vždy zlost… vytluče si na ní
přidáno 30.05.2022 - 19:17
Jsem toho názoru, že básně ve vázaném verši by si zasloužily, aby autor myslel na počet slabik; jinak jsou takové těžkopádné a neumělé. Celá báseň je taková polopatická, což je nejspíš důvod, proč nevyznívá tak intenzivně, jak by vzhledem k tématu bylo žádoucí. Není třeba říkat úplně všechno; chce to trochu poskytnout čtenáři prostor pro domýšlení. Tebou zvolené téma má mnohem větší potenciál.
přidáno 30.05.2022 - 13:31
Velká smuténka.
přidáno 30.05.2022 - 08:32
Po poetické stránce dílko uplakané, moc nezaujalo.
Po osobní - kdo chce, může odejít.
přidáno 29.05.2022 - 23:55
none: kéž by to bylo tak lehké :)
přidáno 29.05.2022 - 23:06
Je to o ničem. Seberu se a jdu.
přidáno 29.05.2022 - 22:23
I ubohost se rodí.
Bohužel.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žena u potoka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : BLÁTA MYSLI
Předchozí dílo autora : Jedinec

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming