 02.02.2022 4 564(13) 0 |
A tak skládáš z ticha něžných vět
Zvuk, kterým's z lásky utkal svět.
A jindy musíš. Když šeptem zpíváš pláč.
A symfonie slova sbohem jak režný fáč
Na sliby zaškrtané ve vzteku.
Ztlumená v horečnosti snů
na tisíce nepřítomných doteků.
A pro dav zavražděných not už se nepřimluvíš.
Zvuk, kterým's z lásky utkal svět.
A jindy musíš. Když šeptem zpíváš pláč.
A symfonie slova sbohem jak režný fáč
Na sliby zaškrtané ve vzteku.
Ztlumená v horečnosti snů
na tisíce nepřítomných doteků.
A pro dav zavražděných not už se nepřimluvíš.
02.02.2022 - 22:47Je to působivé. K hudbě mám velice vřelý vztah, a tudíž mě tvé barvité hudební obrazy potěšily; obzvlášť se mi líbí "když šeptem zpíváš pláč". Zaujalo mě, jak se poslední verš zcela odchyluje od rytmu zbytku básně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V zajetí rozpuštěné melodie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prázdné ruce plné rosy
Předchozí dílo autora : A důvod?
