Nespoutaná svoboda

Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění pod sluncem. Nic není věčné kromě samotné věčnosti. Slunce vychází a znovu zapadá. Přitom chvátá do míst, odkud znovu vyjde. Severní vítr se mění v jižní. Veškeré řeky do moře míří a těmito řekami se moře plní. Žádné štěstí není věčné a každé zoufalství jednou zmizí. Každá nálada se časem mění v něco jiného. Pouze naděje je věčná.

Žádná moudrost není nekonečná a vystřídá ji skepse a nedůvěra. Čím více moudrosti, tím více mrzutosti. Jen hlupák nepochybuje. Jen hlupák ví všechno nejlépe, nikdy neváhá a tvrdohlavě si stojí za svým. Co je křivé, se narovnat nedá. Co chybí, se nedá nahradit. Pouze víra je věčná, protože poskytuje naději.

Žádné světlo nehoří věčně a nikdo se ve stínech neschová navždy. Moudrý má oči otevřené, hlupák však bloudí v tmách. Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva. Tak málo památek zůstalo po našich předcích a naší historii píšou vítězové. A přesto ani památky nezbude po nich mezi těmi, kdo je nahradí. Pouze nevědomost zůstává věčná, protože tak snadno zapomínáme a nikdy nebudeme znát vše.

Žádný život není věčný, proto ani bolest není věčná, ačkoliv nás stále doprovází. Jak se rodíme, tak také umíráme. I to naše tělo nepatří nám, ale je pouze vypůjčené. Z prachu slunce jsme vznikli a v prach se obracíme, když skončí naše pouť. K čemu je člověku všechno to pachtění pod sluncem, když nic není věčné kromě věčnosti samotné. Je zakázáno si cokoliv sebou brát do hrobu a vše co jsme získali ponecháváme na tomto světě a odkážeme jej druhým. Pouze smrt je věčná, protože s novým životem se rodí něco nového, něco co už nejsme my.

Jediná svoboda je ta nespoutaná, protože můžete ztratit jen to, k čemu jste připoutáni.