přidáno 28.09.2021
hodnoceno 6
čteno 587(10)
posláno 0
Barvy blednou

význam ztrácí
slova dávno vyřknutá.

Přesto se mi znovu vrací
jak do mé mysli připnuta.

Zkouší kudy
cestu najde

tráví radost života.

Za hranice snadno zajde
do sítě své tě zamotá.


Minulost

hrdě se nosí.
Přikládá si velikost.

Při chůzi tvé kroky kosí
pak svádí to na nevinnost.

Hraje hru
co konec nemá.
Zahrává si s pocity.

Když zeptáš se

- Proč? -

Je náhle němá.
Tichem obklopen jsi ty.
přidáno 01.10.2021 - 10:12
Psavec: Děkuji.
přidáno 30.09.2021 - 23:22
Moc dobrá.
přidáno 29.09.2021 - 19:11
človiček: To je velká a smutná pravda.
Bohužel mohou být vzpomínky, na to dobré i to špatné, někdy silnější, než ten neobyčejný přítomný okamžik.
přidáno 29.09.2021 - 19:09
Ayla: Děkuji.
přidáno 29.09.2021 - 14:43
Minulost v trakači vetchém za sebou taháme do rozpadnutí jeho kol. Mnozí i po té madlo rukojeti křečovitě svírají, i když za nimi už nic není.
přidáno 28.09.2021 - 19:50
Ten konec je vážně boží.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Minulost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sama, ve svém objetí
Předchozí dílo autora : Spalující minulost

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming