Až prostřednictvím druhých lidí poznáváme sami sebe. V druhých se zrcadlí naše vnitřní světy.
přidáno 27.09.2021
hodnoceno 6
čteno 560(9)
posláno 0
Hvězdný háv, co nebesa noci ušijí,
a za tmy, hladinu vod potkají,
Rozkošnou něhou se v ní utopí.
Lehký šum křídel noci motýlů ucítí,
Pak pochopí.
Milují,
myslí, že voda má z hvězd kvítí.

Jako milenci dopisy posílají,
tak kapky a páry si spolu vyměňují.
Než pravda Májin závoj svleče,
Mnoho času proteče.

Pak poznají.
Nebesa hladinu nemilují.
Krásu sami sobě k obrazu ušily,
A do hladin vod ji vložili.

Člověk člověku zrcadlem,
Zrcadlo, zrcadlo tak pověz, kdo jsem.
Štěstí hledej v říši za zrcadly.
Až tam, do náruče opravdové lásky padli.
přidáno 30.09.2021 - 13:31
Uf, vidím ty myšlenky, ale chce to větší plynulost a nenucenost.
přidáno 30.09.2021 - 11:35
Sem tam mi to drhne, ale některá spojení jsou krásná. Děkuji
přidáno 28.09.2021 - 10:22
Psavec: Já ti děkuji
přidáno 28.09.2021 - 00:09
Bezvadná.
přidáno 27.09.2021 - 20:01
Dandy: Díky za koment x)
přidáno 27.09.2021 - 19:22
Doříše za zrcadle nechatse vtáhnou.
Květů noční hladiny nabídnou dlan.
O křídla motýlý.marně se ptám.
Studená odpověd,mima.
Pochopit lze mnoho
Mnohé nelze chápat.
Po kapkách odcházejíc
V zemi zanikám.
Strachy se chvějís,to chvění.
Přenáchám osykám.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Human mirror : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Chronické nicnedělání
Předchozí dílo autora : Vášně lidí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming