přidáno 28.08.2021
hodnoceno 5
čteno 714(12)
posláno 0
V rohu pokoje dohrával starý gramofon;
rozhrnuté závěsy krotce tančily v šeru nedělního jitra
a spáčům se konečně podařilo usnout

Jó, to byl večírek

"Na co myslíš?"
"Na dnešní mlhu. Možná i na slunce, které vyjde. Na ptáky a umírající léto."
Podzim se zakousával do bosých nohou
a šimral studený nos
"Možná, že právě dnes máme naposled okna otevřena dokořán."
přidáno 31.08.2021 - 19:11
K poslední větě:
„Možná zní to přízemně, ale co jiného v té zimě!“
přidáno 29.08.2021 - 22:45
Hezký, má to atmosféru.
přidáno 29.08.2021 - 11:58
A v duších roztopíme kamínka svých srdcí aby zbylo teplo pro obejmutí.
přidáno 28.08.2021 - 22:46
Zaujala.
přidáno 28.08.2021 - 20:02
Ta poslední věta, je mocná. Dala tomu drajv.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
rodí se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Na konci světa
Předchozí dílo autora : Mé mamince

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming