myšlenky chodí po ulici

hlavně neprovokuj, řekla mi dušička
plápolá ve mně
kolemjdoucí ji hasí
na krku nosím připomínku minulosti
prázdnou lahvičku od vanilkového aroma
kolemjdoucí se ptají
čí je to vina a proč je na očích?
jeden bezdomovec se nezeptal na peníze
a nenatáhl ruku
nedal jsem mu nic
oba víme o době, kdy dostane všechno
věštit z dlaně je dar
v zaťatých pěstech a potají
si držím žár nejen pro sebe
nekonečno nepropadne panice
protože na hlavním bulváru
hrabali vesmíru v odpadcích
a teď víme že končí
nelez dovnitř kvůli informacím
je tam rorschachův test, omalovánka
kusy vnitřností různých barev
vodní plocha
pokaždé tam přistává labuť
dvakrát jsem tudy šel
potřetí se bojím nekonečna
hlavně neprovokovat čas a činy
defenziva je nepříjemná, ofenziva je nepříjemná
dušička se bojí obojího
obě kola od kola
jsou napuštěná vzduchem tvých úst
jak jsi to udělala nevím
je to dar, který konečně přijímám
ať kolem chodí kdokoliv