RD
přidáno 01.06.2021
hodnoceno 1
čteno 658(4)
posláno 0
Zatlač slzu otevři srdce ufňukané.
Zebe tu, prohlížím si tvoji pošetilost.
Strach uschne na radiátoru, šmahem.
Co se stalo no nic moc, jen mně jeblo.

Je to jedno je to méně nežli více.
Držím v rukou nějaké plíce, lvice.
Strachem omámen pohyb zcela omezen.
Někdo tu řinčí zákony, ušité prošlé.
Sen vstal šel na WC, fuj to byl smrad.

Prach ze sebe utírám právě jsem vstal.
Ustal řev, někdo pláče a i skáče, ​jako ptáče.
Nabarvené zrazené odlidštěné v zácpě doteků.
Potlesk zní srdcervoucí melodií všech utonulých.
Pohled do kající se duše, mrše, bdím, rdím sen jízlivý.
Potácí se padá na zem, ne není opilý, je to jen člověk.
přidáno 02.06.2021 - 15:19
Zajímavě napsáno,líbí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SONG : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MOTOVIDLO
Předchozí dílo autora : MONO

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Makyna :
Vycházející hvězda české poezie... Pokud se odvážíš a vydáš sbírku (a dáš mi vědět, že se tak stalo:-)), budu určitě mezi prvními, kdo si ji koupí... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming