![]() ![]() ![]() ![]() |
Čtu v lidech a Oscar Wilde by radost měl,
když vidím muže, co miluje víc sebe než druhé,
jak kdyby v něho promítl se Dorian Grey.
Čtu v lidech a Winston Groom by necítil bolest,
když vidím muže ryzího jak křišťál,
jak kdyby se v něho promítl Gump Forrest.
Čtu v lidech a Jø Nesbo by prokázal eurofii svou,
když vidím zlého muže s dobrým srdcem,
jak kdyby se v něho promítl Harry Hole.
Čtu v lidech a Nabokov by měl v srdci třes,
když vidím ženu svádět může,
jak kdyby se v ní promítla Dolores.
Čtu v lidech a C.S. Lewisovi v hlavě svítá,
když vidím ženu, co duši falešnou má jako pyrit,
jak kdyby se v ní promítla čarodějnice bílá.
když vidím muže, co miluje víc sebe než druhé,
jak kdyby v něho promítl se Dorian Grey.
Čtu v lidech a Winston Groom by necítil bolest,
když vidím muže ryzího jak křišťál,
jak kdyby se v něho promítl Gump Forrest.
Čtu v lidech a Jø Nesbo by prokázal eurofii svou,
když vidím zlého muže s dobrým srdcem,
jak kdyby se v něho promítl Harry Hole.
Čtu v lidech a Nabokov by měl v srdci třes,
když vidím ženu svádět může,
jak kdyby se v ní promítla Dolores.
Čtu v lidech a C.S. Lewisovi v hlavě svítá,
když vidím ženu, co duši falešnou má jako pyrit,
jak kdyby se v ní promítla čarodějnice bílá.

Je tam hodně opakovacích pasáží, ale hezky to plyne. Líbí se mi to propojení s literaturou...

Skutečně poznat lidi je velmi těžké. Většinou se v nich prolíná spoustu osobností.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čtu v lidech jak v knize : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Otázky a jedno oznámení.
Předchozí dílo autora : Slova bez činů zůstávají slova
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)