Poselství

/Kláře, mojí posluchačce/


Můžeš poznat metamorfozy života,
máš-li dostatek odvahy.
Můžeš se reinkarnovat do duše druhé
bytosti,
ovšem musíš dostatečně milovat.
Můžeš věřit v dobro a spravedlnost,
ale stále musíš zůstat realistou,
který chodí s hlavou vzpřímenou
a očima dokořán.

Poznáš-li příkoří,
jímž je provázená lidská existence,
nezalekni se.
To je pouhá zkouška tvé vnitřní síly.
Nenech se zlomit neúspěchy,
život je puzzle, které musíš skládat kousek po kousku.

Budeš-li mít blahobyt nadosah,
nenech se jím ukonejšit a zmalátnět.
Žádná fáze našeho života není věčná,
můžeš sice dosáhnout na úplný vrchol,
ale můžeš se zcela nekontrolovatelně ocitnout
i na samotném dnu.

Nesuď, dokud nepronikneš do nejhlubší podstaty.
Neodsuzuj druhé okolo sebe
/nikdy nevíš, kdo odsoudí tebe/
Nedívej se na druhé skrze prsty.
/nechceš-li, aby se na tebe tak také dívali/
Nečiň nic, s čím by ses sám jednou nemohl smířit.

Važ slova, neboť nejdou vzít zpět.
Každý krok, jenž učiníš, čiň s rozmyslem.
Žij okamžikem,
ale žij tak, abys dokázal setrvat se svým svědomím
ve zájemné symbióze.

Nesnaž se život pochopit,
neboť právě život je nevyzpytatelnou hádankou
a bludištěm.
Nesnaž se lásku uchopit a definovat,
protože lásku lze pouze cítit a prožít.
Život a láska jsou dlouhou sinusoidou,
která tě dokáže vystřelit do výšin,
v níž je existence pevně zakořeněna,
ale dokáže tě smést až na samé dno
a ukáže ti nejhlubší formu utrpení.

Nech život i věci okolo tebe
volně plynout...
Nech se unášet okamžikem,
který tě může zanést do jiné dimenze.
Uvědom si svou jedinečnost,
která kdesi hluboko tebe dřímá v nedotčené pokojnosti.
Můžeš být čímkoli chceš,
musíš po tom ale dostatečně toužit
a také v to musíš dostatečně věřit.
Až dospěješ do této fáze poznání,
stal ses zralým jedincem,
jenž je hoden své jedinečné pozice,
která mu byla nadělena.