|
RD
 17.03.2021 0 634(6) 0 |
Ranní rosa, pokryla
přírodu svým tělem.
Dělá to každý den.
Jako by vystřelila
nenuceně, vlhkým
dělem. Krajina ožívá
svět se staví do pozoru.
Do dalšího shonu, do
boje o další bytí zde.
Na vrcholu, na dně
a i tam někde uprostřed.
Kde jsi ty, já jsem zcela ubitý.
Zmlácený, zrovna znova vrácený.
´
Noc to je zas jiný
svět. Slyšíš jak temnota
sdílí, tento libozvučný řev.
Skřek, jenž se line pochmurně
a tiše. Nastav uši, nozdry, ústa a
tlamy, víš přeci že tu nejsme samy.
Duchové a jiné bytosti, za dne skryti.
Se probouzejí, nechceš je potkat to
ti ohromným tichem tajně sdělí.
Jasná noc plná hvězd probouzí
možná v někom podvědomý děs.
Proč je ta tma, tak oslnivá.
Plná, divá, čehokoliv schopna.
Svou masku odhodila, na odiv
svou druhou tajemnou tvář, dává.
Diva, v plné své kráse a pochmurné
podmanivé strašlivosti. Bytost lidská
je zde jen jako loutka jejich her?
Řekne život ber, a on poslechne?
A bere ale z vlastní vůle, temno
zde je jen pouhý kompars. Podobenství
něčích promarněných životů.
přírodu svým tělem.
Dělá to každý den.
Jako by vystřelila
nenuceně, vlhkým
dělem. Krajina ožívá
svět se staví do pozoru.
Do dalšího shonu, do
boje o další bytí zde.
Na vrcholu, na dně
a i tam někde uprostřed.
Kde jsi ty, já jsem zcela ubitý.
Zmlácený, zrovna znova vrácený.
´
Noc to je zas jiný
svět. Slyšíš jak temnota
sdílí, tento libozvučný řev.
Skřek, jenž se line pochmurně
a tiše. Nastav uši, nozdry, ústa a
tlamy, víš přeci že tu nejsme samy.
Duchové a jiné bytosti, za dne skryti.
Se probouzejí, nechceš je potkat to
ti ohromným tichem tajně sdělí.
Jasná noc plná hvězd probouzí
možná v někom podvědomý děs.
Proč je ta tma, tak oslnivá.
Plná, divá, čehokoliv schopna.
Svou masku odhodila, na odiv
svou druhou tajemnou tvář, dává.
Diva, v plné své kráse a pochmurné
podmanivé strašlivosti. Bytost lidská
je zde jen jako loutka jejich her?
Řekne život ber, a on poslechne?
A bere ale z vlastní vůle, temno
zde je jen pouhý kompars. Podobenství
něčích promarněných životů.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NON STOP : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : KOLIBŘÍK
Předchozí dílo autora : PARADOX
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
