RD
přidáno 14.03.2021
hodnoceno 4
čteno 577(8)
posláno 0
Vidím ten svět skrze střep.
Lahev jako zbraň, tak se braň.
Není vidět skrze, žádné vize.
Sto kousků tmy, propadnuté sny.
Už nesním jen spím, lehce potají.

Kruh se uzavírá, němá krutá víra.
Srdce svírá nepopírá, nicota kvílí.
V uších ji uslyším, jako prázdnotu.
Nebe plné hvězd ale žádná pro tebe.
Rozdrcená mysl, myšlenka už utekla.

Ráno zívám oheň, chrlím nejsem drak.
Nech to tak, neptej se neodpovím jsem
jen vánek před bouří. Utrhni si kousek
sebe, nedávej se lacino. Piji víno píšu
písmena která ve slova se náhle promění.
Potom věty jako květy, možná ti i zavoní.

přidáno 15.03.2021 - 20:13
Pěkná
přidáno 15.03.2021 - 10:28
Pěkné
přidáno 15.03.2021 - 09:06
Moc pěkné
přidáno 14.03.2021 - 21:41
Moc pěkné, přetavit bolest v kladný závěr je dobré. ten kontrast je cestou lemovanou kamením, však vedoucí k světlu z temnot beznaděje.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MODRÝ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : COPAK
Předchozí dílo autora : TAKY

» nováčci
Eraso Holexa
» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]
» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :
Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming