Prokop z Absurdistánu (19)

Předseda vlády se osobně sešel s lídrem opozice (tentokrát v parlamentu, protože před uzavřenými restauracemi si novináři již nechali nainstalovat skryté kamery s nočním viděním) a bez větších potíží se domluvili na společném postupu. Předseda vlády odsouhlasil pevné datum konce poloválečného stavu, otevření škol, pobyt v lázních pro všechny a lyžařské zájezdy na horách pro ten zbytek, stoprocentní nemocenskou pro všechny lenochy, kteří budou chtít zůstat doma, a maturitu bez zkoušek na všech gymnáziích.

Mikrostátu mezitím dorazily posily, takže v uzavřených okresech rozpoutal rozsáhlý masakr civilního obyvatelstva. Jeho elitní zabijáci tam zabíjeli desetkrát víc než obvykle a těžce raněné už ani nebylo kam dávat. Tyto zprávy se předsedovi vlády nelíbily, tak nařídil Benu Štístkovi, aby s tím za ten týden, než skončí poloválečný stav, něco udělal.

Ministr obrany tedy sedl ke stolu a udělal to, co ministři obrany umí nejlépe — vymyslel novou sadu vládních opatření! V pátek večer je pak popsal v rozhlase: „Od příštího pondělí nastanou v celém Absurdistánu revoluční změny! Končí podomácku vyrobené náhlavníky. Nově musí být všechny náhlavníky certifikované a na vybraných místech budete muset mít nasazené dva na sobě. Na webových stránkách vlády jsem nechal zveřejnit přehlednou tabulku se čtyřmi sloupci: na místech v prvním sloupci nemusíte mít žádný náhlavník, na místa v druhém sloupci budete potřebovat jeden certifikovaný náhlavník. Na místech ve třetím sloupci budete muset mít nasazeny dva certifikované náhlavníky nebo ochrannou masku bez šklebu, pokud ji tedy seženete, už jsou delší dobu vyprodané. A pak jsou tu místa ve čtvrtém sloupci.“

„Tam budeme potřebovat tři náhlavníky na sobě?“ vyzvídal moderátor.

„Ne,“ odpověděl ministr obrany lakonicky. „Tam se nedostate vůbec.“

„Aha,“ řekl moderátor.

„Jasné, ne?“ řekl ministr.

„Ano, ta tabulka je velmi praktická,“ pochválil ho moderátor. „Mnohem lepší než ti fialoví psi. A jak vláda pomůže nejhůř postiženým okresům?“

„Již pomáhá,“ pochválil se Ben Štístko. „Zatímco pro cesty civilistů zůstávají tyto okresy nadále uzavřené, pro nejhůř postižené přeživší oběti a nepřátelské zabijáky, kteří je napadli, vyhlásila vláda soutěž o exkluzivní zájezd do ostatních regionů Absurdistánu.“

O exkluzivní zájezd byl mezi elitními zabijáky velký zájem, takže se tuze snažili, aby jejich oběti neumíraly, dokud ten zájezd nevyhrají, a ministr se radoval, jak se mu na týden podařilo snížit počty mrtvých.

Když už do konce poloválečného stavu zbývaly jen dva dny, občané už nosili dvojité náhlavníky a začali se připravovat na vtipnou kaši, otevření škol a pobyt v lázních. Tehdy předseda vlády vystoupil se srdcervoucím projevem:

„Vážení úžasní voliči mé strany, vážení potenciální voliči mé strany a pitomí, neschopní vládní kolegové, náš milovaný Absurdistán se pod mým vedením během jednoho roku stal z vysmívané a zanedbávané evropské periferie nejhůř postiženou zemí na světě. Již brzy se díky tomu dočkáme bohaté mezinárodní podpory. Ale nic není zadarmo. Mikrostát je příliš malý a zákeřný. Nemáme šanci proti němu vyhrát, takže je jasné, co musíme udělat. Když někoho nemůžeš porazit — vyhlaš mu válku! Takže aby bylo jasno, od pondělka vyhlásím válečný stav jako před rokem, ale tentokrát jen na tři týdny. Podle prognostiků má šanci do konce roku přežít asi polovina obyvatel, tak si ještě užijte neděli a od pondělka sakra zase zalezte pod stůl a snažte se, ať do té přeživší poloviny patříte zrovna vy. Absurdistán dosud nikdy nevedl válku, ve které by protivník opravdu bojoval a zabíjel. O to je to pro nás těžší. Ale berte to z té lepší stránky: pokud přijdete o svoje nejbližší, ale přežijete, sociální sítě tu pro vás budou pořád a budete moci na ně zdarma napsat, jací jste hrdinní machři, že jste to přežili. A pokud to nepřežijete, tak už vám to bude jedno.“

Začátkem třítýdenní války byla tabulka Bena Štístka zrušena a místo toho předseda vlády nařídil ochranné masky bez šklebu všude kromě vlastní domácnosti. Problém byl, že masky bez šklebu byly z velké části vyprodané, takže prodejci, než dostali nové dodávky, se všemi možnými fintami snažili vnutit zákazníkům masky se šklebem. Těch bylo dost, ale vládní opatření je nedovolovalo, protože škleb jednotky mikrostátu provokoval, takže taková maska by vás sice ochránila, ale zabijáci by se pak vrhli na lidi kolem vás.

Seznam výjimek z vládních opatření, který během posledního půl roku narostl na několik stovek položek, byl se začátkem války zkrácen na pouhých osm, takže obchody a provozovny, které se díky úplatkům a jinými způsoby dosud domohly otevření, musely opět kompletně zavřít a lidé nechodili do školy a z velké části ani do práce.

Uzavření okresů bylo pro velký úspěch rozšířeno na celý Absurdistán a předseda vlády rozkázal armádě, aby opatření hlídala. Zatímco však původní policejní uzávěra byla spolehlivá, armáda dostala jasný rozkaz kontrolovat, jen kde a kdy se jí zachce, a podle toho to také vypadalo. Do boje vláda zapojila také sedmdesát tisíc strašáků, kteří byli namaskováni jako vojáci s velkými strašidelnými maskami a zapíchnuti u silnic, takže děsily kolem se pohybující civilisty.

Hranice okresů uvnitř hlavního města Kocourkova, kde předseda vlády bydlel, ale zůstaly pochopitelně otevřené.

Zatímco dosud byl do Absurdistánu dodáván jen bojový repelent značky Fajfka-Bioplyn, se začátkem války dorazily dodávky nového, dosud nevyzkoušeného repelentu značky Abeceda-Zanzibar. Nový repelent měl být podle absurdistánské zkušební metodologie nejprve otestován na nejstarších důchodcích a vrchnolných politicích. Jenže to se nedařilo, protože důchodci, kteří se ještě zvládli bránit, už jen při vyslovení značky Abeceda-Zanzibar vyděšeně prchali a schovávali se, a ti, kteří už se bránit nemohli, zpravidla umírali strachem, ještě než byla dávka repelentu vybalena z krabičky. A vrcholní politici reagovali podobně, jen si přitom dávali pozor, aby se o tom nedozvěděli novináři.

Během prvního týdne války lídr opozice kritizoval vládu, že dostatečně nešikanuje zbylé dělníky v továrnách, kteří ještě pracují. A tak předseda vlády vyhlásil akci „Čistý nos“ — povinné čištění nosů na pracovištích velkých firem. Nepříjemné šťourání v nose jednou týdně sice proti útokům mikrostátu nijak zvlášť nepomáhalo, ale způsobilo, že ti, kdo stále ještě chodili do práce, tam nyní chodili opravdu neradi.

Mikrostát zatím dál nerušeně zabíjel a přidal se i další problém — zatímto lidé si nechali bez problémů líbit uzavření všech provozoven a okresů i každotýdenní šťourání špejlí v nose, jinak na tom byli psi. Ne ti digitální, ale ti, které si lidé pořídili kvůli zákazu nočního vycházení bez psů. Ty totiž pořádně naštvalo uzavření cvičišť, psích „vykřičených domů“ a jiných míst, kde se mohli sexuálně vydovádět, a protože na internetu byl nedostatek psí pornografie, začínali být vzteklí a útočit na svoje majitele. A nebylo vůbec jasné, zda se páníčkům podaří sehnat nějakou psí pornografii, než je jejich čtyřnozí miláčci roztrhají na kousky.

Už začínal být v nedohlednu nejen konec vtipné kaše, ale i její začátek...

pokračování příště