přidáno 20.01.2021
hodnoceno 1
čteno 639(12)
posláno 0
Nepochopitelný postup děje, téměř Lynchova signatura,
a moje verše jako deník Laury Palmerové,
od kvílení v hlavě, jako jekot od Nazgula,
až po okamžik, kdy požehnali Bohové.

Rádoby James Dean, v koutku Nobel Petit, uvnitř jejího bytu,
že jsem Tóru Wanatabe, jsem za alkohol schoval,
Viděl jsem Naoko oděnou jen do měsíčního svitu,
Guillaume Néry - já nepil jsem, já objevoval.

A potom zase dny jak v dopisech z Iwodžimy,
nakonec získali jsme s Cherriérem oba svatý grál,
já když v přítomnost se přetavilo slovo kdyby,
on svobodu, to o co jsme každý stál.

Aplauduji jak Domingovi v La Scale,
a v řádky těsnám jinotaj,
být pro Athény sovou,
jak pro Vlámy Damien z Molokai.
přidáno 02.03.2021 - 08:06
Nemám slov...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Amare & Proprium : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Maluju Tě

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :
Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming