|
Ironická „štábní kultura pro spisovatele“, kde je vše naopak, než jak by to mělo být.
 30.10.2020 3 731(12) 0 |
* Snažte se najít svůj vlastní, jedinečný styl psaní, kterému budete rozumět jen vy.
* Snažte se vynechávat závorky a uvozovky. Čtenář jistě sám pochopí, kde začíná přímá řeč, co je citace apod.
* Pište, jakým jazykem chcete; úsek čínštiny uprostřed jinak anglického textu není problém.
* Pravopis je na nic. Čárky pište tam, kde se vám to líbí, a analogicky volte i/y.
* Pokud máte náladu na odsazování řádek, používejte k tomu různé množství tabulátorů prostřídaných s nezlomitelnými a obyčejnými mezerami.
* Skoro každou postavu zmiňte v textu několikrát před tím, než se v ději skutečně objeví, aby na ni byli čtenáři zvědaví.
* Při první zmínce o nové postavě napište její věk, pohlaví, barvu vlasů a jiné význačné rysy, ať čtenář ví, jak si ji představit.
* Otázku a související odpověď v rozhovoru vždy uveďte v rámci jednoho odstavce.
* Vynechávejte popisy všech událostí, které si čtenář může domyslet nebo které se vám nechce popisovat. Třeba když postava vstane a kadeřník jí stříhá vlasy, čtenáři musí být jasné, že se mezitím nasnídala, oblékla, vzala si roušku, šla do kadeřnictví a čekala patnáct minut, než se na ni dostala řada, takže to můžete klidně vynechat.
* Jméno a příjmení postavy obvykle vynechávejte. Když už je ale napíšete, každé jméno a příjmení uveďte na samostatný řadek, aby text zůstal přehledný; jména a příjmení fiktivních postav by měla být co nejdelší a všechna by měla vypadat podobně, aby si je čtenář nemusel pamatovat.
* Akční scény pro odlehčení prokládejte popisem toho, co jste měl/a včera k večeři a jak vám to chutnalo. Můžete vložit i odkaz na fotografii na sociální síti, aby se čtenář mohl podívat a dát vám like, než se dozví, kdo byl tady nakonec vrah.
* Ve jménech a příjmeních pište velké první i poslední písmeno, v ostatních slovech pište velká písmena, kde se vám to líbí, a malá ve zbytku slova.
* Slova oddělujte zavináči, dolary a lomítky, občas i mezerami, čárkami či tabulátory. Občas oddělení vynechejte úplně.
* Mezery na koncích řádek jsou vítány; obzvlášť, pokud budete náhodně střídat obyčejné mezery s nezlomitelnými.
* Neologismy užívejte podle potřeby, definovat je nemusíte.
* Pokud si nejste jistý/á, které ze dvou slov by znělo lépe, vymyslete a použijte místo nich úplně nové slovo.
* Zkracujte slovesa a názvy věcí na první jednu až dvě slabiky, působí to hezky, např.:
„JaNojenovéF
JakuBazabiL
JonábazukoviševiČ (18$muž%kaštanově hnědé nosí brýle)
sy$sed/na vysokou ži@kesTo,a@zač/rEad dnešní/nEwspap.“
* Snažte se vynechávat závorky a uvozovky. Čtenář jistě sám pochopí, kde začíná přímá řeč, co je citace apod.
* Pište, jakým jazykem chcete; úsek čínštiny uprostřed jinak anglického textu není problém.
* Pravopis je na nic. Čárky pište tam, kde se vám to líbí, a analogicky volte i/y.
* Pokud máte náladu na odsazování řádek, používejte k tomu různé množství tabulátorů prostřídaných s nezlomitelnými a obyčejnými mezerami.
* Skoro každou postavu zmiňte v textu několikrát před tím, než se v ději skutečně objeví, aby na ni byli čtenáři zvědaví.
* Při první zmínce o nové postavě napište její věk, pohlaví, barvu vlasů a jiné význačné rysy, ať čtenář ví, jak si ji představit.
* Otázku a související odpověď v rozhovoru vždy uveďte v rámci jednoho odstavce.
* Vynechávejte popisy všech událostí, které si čtenář může domyslet nebo které se vám nechce popisovat. Třeba když postava vstane a kadeřník jí stříhá vlasy, čtenáři musí být jasné, že se mezitím nasnídala, oblékla, vzala si roušku, šla do kadeřnictví a čekala patnáct minut, než se na ni dostala řada, takže to můžete klidně vynechat.
* Jméno a příjmení postavy obvykle vynechávejte. Když už je ale napíšete, každé jméno a příjmení uveďte na samostatný řadek, aby text zůstal přehledný; jména a příjmení fiktivních postav by měla být co nejdelší a všechna by měla vypadat podobně, aby si je čtenář nemusel pamatovat.
* Akční scény pro odlehčení prokládejte popisem toho, co jste měl/a včera k večeři a jak vám to chutnalo. Můžete vložit i odkaz na fotografii na sociální síti, aby se čtenář mohl podívat a dát vám like, než se dozví, kdo byl tady nakonec vrah.
* Ve jménech a příjmeních pište velké první i poslední písmeno, v ostatních slovech pište velká písmena, kde se vám to líbí, a malá ve zbytku slova.
* Slova oddělujte zavináči, dolary a lomítky, občas i mezerami, čárkami či tabulátory. Občas oddělení vynechejte úplně.
* Mezery na koncích řádek jsou vítány; obzvlášť, pokud budete náhodně střídat obyčejné mezery s nezlomitelnými.
* Neologismy užívejte podle potřeby, definovat je nemusíte.
* Pokud si nejste jistý/á, které ze dvou slov by znělo lépe, vymyslete a použijte místo nich úplně nové slovo.
* Zkracujte slovesa a názvy věcí na první jednu až dvě slabiky, působí to hezky, např.:
„JaNojenovéF
JakuBazabiL
JonábazukoviševiČ (18$muž%kaštanově hnědé nosí brýle)
sy$sed/na vysokou ži@kesTo,a@zač/rEad dnešní/nEwspap.“
Ze sbírky: Singularis: experimenty
31.10.2020 - 19:42Všichni se snaží na mnoha úrovních. Bez učitelů nejsou žáci .Bez žáků učitelé.Vážím si všech pokud mají schopnost vložit do slov obraz svých myšlenek.
30.10.2020 - 10:52Dobrý, pobavilo. Přidal bych ještě jeden obecný pokyn:
* Je lhostejné, k čemu a kde se vyjadřujete. Dbejte jen na negativismus, odmítání a popírání s dostatečným množstvím urážek a vulgarismů.
* Je lhostejné, k čemu a kde se vyjadřujete. Dbejte jen na negativismus, odmítání a popírání s dostatečným množstvím urážek a vulgarismů.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Štábní kultura (8) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prokop z Absurdistánu (9)
Předchozí dílo autora : Psychohygiena za zákazu vycházení (7)
