 13.09.2020 13 837(16) 0 |
Trápí nás otázky.
Co je za dveřmi,
Jak žít bez lásky,
Věříš mi? Nevěř mi!
Kolik smutek váží,
Proč bolí samota,
Koho Měsíc stráží,
A je tam ta šlápota?
Pro koho skládáme
s bolestí rýmy,
Proč marně hledáme
touhami svými
ztracený klíček
ke snové schráně,
Proč slzy zpod víček
kropí nám skráně?
Otázek je stále více
a některé bolí.
Snů jsou plné popelnice,
v srdcích poletují moli.
Co je za dveřmi,
Jak žít bez lásky,
Věříš mi? Nevěř mi!
Kolik smutek váží,
Proč bolí samota,
Koho Měsíc stráží,
A je tam ta šlápota?
Pro koho skládáme
s bolestí rýmy,
Proč marně hledáme
touhami svými
ztracený klíček
ke snové schráně,
Proč slzy zpod víček
kropí nám skráně?
Otázek je stále více
a některé bolí.
Snů jsou plné popelnice,
v srdcích poletují moli.
16.09.2020 - 05:55Market30: A to je ještě ten lepší případ zanadbaného srdce. Jsou horší.
Moc děkuji.
Moc děkuji.
14.09.2020 - 20:44Hezké , líbí se mi )) otázky bez odpovědí jsou kolikrát celoživotním tématem ...
14.09.2020 - 16:01Psavec: vanovaso: Možná je to jako s cestou, která může být cílem sama o sobě. Třeba je smyslem kladení otázek a ne nalézání odpovědí na ně.
Díky.
Díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Otázky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Těžkosti
Předchozí dílo autora : Dnešní doba
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
