 03.09.2020 3 593(18) 0 |
Pupkáči
Pupkáči s litrama
škoda ukradených kytek
pevnost a veselost je základ štěstí anarchie
na chvíli se všeho zbavit
romantičko s kremrolí na růženci
začíná zvracení dnů
průjezd zdí
sténání na kmeni
ble
osm piv
konec druhýho špeka
domov je tam, kde jste vy
hrůza velkoměsta
ticho holin
Jabloň a bobr
Pod jabloní štěstí chrní
stejně jako loni
pohoda, svoboda, žádná nehoda
u potoka proutky samy se splétají
Vodu pitnou máš radši na mostě
nejsi blbá
motorka je jen moderní kůň
směješ se o půlnoci na opuštěnou houpačku
Zapoměls číst
začal jsi ještě hůř jíst
možná naopak
je to jedno fuk
K ničemu jsem nedospěl ani s hvězdami
tak na co, aby tu oxidovalo pako
u pomníku paniců holíš si bobra
to jen pro udržení čtenosti
Koleg
Emoční rýhy zajebané dehtem
prodlužování zbytečnosti
klepavý chalasník žbrblá vousnicí
mlaďák čučuje do neprůhledna
semence nevycválané chroptí tíhou nestyku
kolegiálové svobodní
Šumava
Šumava
zde nejsem člověkem
pouhým držadlem korun
seschlých králů
laserem
Šumění vlasů komet
komat
Tak co?
Tak co?
Stále na obláčku?
Nebo už se to začíná tříštit a hroutit
jako ta věž v Babylonu
jako starý nádraží
jako zeď z pysků
Hnus a stesk, řev a stres
bída člověčí
když šílená kráva štěká jako vzteklinovitý pes
bůh neodpovidá
hvězdy zarytě mlčí
a hovna rostou
místo aby se rozpadly v prach
sežere je z nejbližších strach
Pupkáči s litrama
škoda ukradených kytek
pevnost a veselost je základ štěstí anarchie
na chvíli se všeho zbavit
romantičko s kremrolí na růženci
začíná zvracení dnů
průjezd zdí
sténání na kmeni
ble
osm piv
konec druhýho špeka
domov je tam, kde jste vy
hrůza velkoměsta
ticho holin
Jabloň a bobr
Pod jabloní štěstí chrní
stejně jako loni
pohoda, svoboda, žádná nehoda
u potoka proutky samy se splétají
Vodu pitnou máš radši na mostě
nejsi blbá
motorka je jen moderní kůň
směješ se o půlnoci na opuštěnou houpačku
Zapoměls číst
začal jsi ještě hůř jíst
možná naopak
je to jedno fuk
K ničemu jsem nedospěl ani s hvězdami
tak na co, aby tu oxidovalo pako
u pomníku paniců holíš si bobra
to jen pro udržení čtenosti
Koleg
Emoční rýhy zajebané dehtem
prodlužování zbytečnosti
klepavý chalasník žbrblá vousnicí
mlaďák čučuje do neprůhledna
semence nevycválané chroptí tíhou nestyku
kolegiálové svobodní
Šumava
Šumava
zde nejsem člověkem
pouhým držadlem korun
seschlých králů
laserem
Šumění vlasů komet
komat
Tak co?
Tak co?
Stále na obláčku?
Nebo už se to začíná tříštit a hroutit
jako ta věž v Babylonu
jako starý nádraží
jako zeď z pysků
Hnus a stesk, řev a stres
bída člověčí
když šílená kráva štěká jako vzteklinovitý pes
bůh neodpovidá
hvězdy zarytě mlčí
a hovna rostou
místo aby se rozpadly v prach
sežere je z nejbližších strach
04.09.2020 - 17:01Dneska mi to bodlo. Rozkoplej chcavec a v hovně stojím bosou nohou. Jdu ten bordel poklidit.(obrazně řečeno vše)Ale tlapat se v tom nehodlám.Jdu makat přes uzávěrku se z toho dá vycukat.Ahoj kámo. Drž se. Po hubě se blbě chodí.(-: dnes mi to bodlo,stejný pocity, možná méně prohnětený.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pár nedopsaných hoven z léta 2020 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čistič
Předchozí dílo autora : sunokotarek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
