přidáno 29.07.2020
hodnoceno 8
čteno 939(18)
posláno 0
Abys chytil predátora,
nemůžeš zůstat kořistí
Musíš se stát rovnocenným
Podívej se do zrcadla
a řekni mi, koho vidíš?

Úlomky naší duše,
se zařezávají do kůže
A noří se hloubš

Obejmi temnotu,
staň se bestií
Nemusíme se skrývat,
Cítíš ten hlad, co skučí v nitru?
Děsí tě to
nebo se cítíš naživu?


Jsme lvi,
ve světě jehňat
přidáno 25.09.2020 - 09:37
cítíme se být na živu jen když vnímáme hlad, úzkost, běsy, bolest... když nám kůže a jiné orgány krvácí pod ostřím událostí?
přidáno 02.08.2020 - 18:16
Souhlasím s úžasným koncem, zacloumalo to se mnou ale celé. Hlad, co skučí v nitru - dokonale trefné.
přidáno 31.07.2020 - 15:47
Celé je to ... prostě úžasný.
přidáno 31.07.2020 - 11:54
Ten konec je vskutku suprový.
přidáno 30.07.2020 - 18:53
Dickens: Řekla bych, že jsem motýl, kterému se zdá, že je lvem :) občas je to matoucí, což? :)
přidáno 30.07.2020 - 18:52
vanovaso: dekuji, ze se libi :)
přidáno 30.07.2020 - 17:06
Jsi motýl, kterému se zdá, že je lvem, nebo lev, který sní o tom být motýlem? :)
přidáno 30.07.2020 - 13:45
Nejvíc se mi líbí ten úžasný konec :-))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Úlomky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : •Essence
Předchozí dílo autora : Žblept

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming