přidáno 28.07.2020
hodnoceno 2
čteno 769(7)
posláno 0
Čtu Ti... ve Tvé chýši o zavřeném hroznýši.
O hvězdách a jedné květině, o ke štěstí klíči.
O lži a zradě, když jiný nám náš příběh krade.

O pohledech do duší, a polibcích na uši.
A o nocích plných smíchu, kdy květina ztratila svou pýchu.

Mlčky poslouchá, hltá každou větu, oči se jí klíží, snad mému srdci neublíží. Do říše snů mým hlasem padá, snad myslet si smím, že mě má i ráda.

Pak pohádky o pokladu na konci duhy, byl jsem třetí nebo jen druhý? Pro potěchu vlastního blaha, zas předemnou ve sprše nahá. A pro ukojení chtíče, doslov příběhu píše.

Teď po nocích sama plačky, za to že z mužů si dělala hračky. Dnes jedna malá lež, a zítra další. Ať myslím si že tohle mi patří.
přidáno 28.07.2020 - 22:27
Určitě patří.
přidáno 28.07.2020 - 10:32
Láska, lež a zrada, věčné téma... hezké

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PrincIp : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Strůjci

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming