přidáno 21.07.2020
hodnoceno 1
čteno 749(7)
posláno 0
Jsem pyšný, sličný, výřečný,
Jen samý kecy, v kleci. Je
to lež, jako lecjaká věž. No
člověk jsem, navzdory všemu.
Třeba i navzdory oceánu,. Nebo
moři, jež se ze suchem v poušti
moří.

Koukám do nebe a vidím tam
tebe, no vlastně sebe vedle tebe
neznámá poznaná, nepoznaná.
Svíčka hoří kdo ji sfouknul na
sebe kouknu a potom na vítr
a vím kdo je vinen. Snůška keců
zabila vola, Nebo spíše musel do
Motola.

Teče řeka něco by možná i řekla.
Ale ona teče a nemá čas na řeči.
Ona svým proudem promlouvá.
Má mnoho proslovů, zná mnoho
příběhů. Když tak sedíš u ní tak
možná nějaký příběh uslyšíš. Nebo
to jak tvé jméno volá znova a znova.





přidáno 24.07.2020 - 22:00
Ta je skutečně tučná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PROUDY : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : PROUDY
Předchozí dílo autora : CVAK

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :
Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming