 23.06.2020 10 903(15) 0 |
Ještě trochu jsme
Pod hádankou melancholie,
dozníváme sami k sobě.
Dáváš mi barvu svých očí
a myslíš, že je to vše.
Našlapuj lehce.
Víš jak snadno, stane se z včerejšího večera
ortel všedních dní?
Pod hádankou melancholie,
dozníváme sami k sobě.
Dáváš mi barvu svých očí
a myslíš, že je to vše.
Našlapuj lehce.
Víš jak snadno, stane se z včerejšího večera
ortel všedních dní?
24.06.2020 - 13:01Naprosto vystihla moji momentální náladu, já prostě nevím, jak to děláš.. :-D Krásná. Jako pokaždé. Děkuju.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ještě trochu jsme : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ostatně
Předchozí dílo autora : Cítím
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
