|
....
 21.06.2020 3 649(9) 0 |
Radioaktivní mrak...za ním zůstaneme
přináší jen černou tmu a zlobu
směje se jen a váháme
hloupostí má plnou zásobu.
"..Hej člověče,tak stávej?
...Hej člověče, jen mavej?"
Jen ať se stinem nestaneme
přežijem tuhle dobu
s ní asi zestárneme
nápisem na stejném hrobu
"..Hej člověče,vůbec neváhej?
...Hej člověče,jen mávej?"
přináší jen černou tmu a zlobu
směje se jen a váháme
hloupostí má plnou zásobu.
"..Hej člověče,tak stávej?
...Hej člověče, jen mavej?"
Jen ať se stinem nestaneme
přežijem tuhle dobu
s ní asi zestárneme
nápisem na stejném hrobu
"..Hej člověče,vůbec neváhej?
...Hej člověče,jen mávej?"
21.06.2020 - 08:44Ano, ano. Chmurné, leč pravdivé. Když nás nezlikviduje virus, máme ještě v zásobě radioaktivní rozpad, resp. fúzi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hej člověče,jen mávej..... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ty kroky...
Předchozí dílo autora : Dej srdce...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
