HLUČNO

Můj doprovod je tok
myšlenek, proudících
sem, tam. Můj slovník
jest, z krabiček plných
písmenek. Moje touha
přišla odněkud a tam
možná vrátí se i zpět.

Nechci tě slyšet, nechci
tě poslouchat. Našeptáváš
my když nůž mám v ruce.
Zkusíš kolik tlaku musíš
používat, než tu kůži
probodneš, zjistíš co
nebo kdo uvnitř přebývá?
To my našeptáváš, ukrutností
před nosem my od-máváš.

Odhodím ten nůž, chtěl
bych i tu sebevražednou
myšlenku. Ale ta jen se někam
schová a čeká na další
příležitost. Ví že přijde
brzy, možná skrze upadnu té
slzy. Už je nezvedám nechám
je tak, brzy z nich bude možná
i řeka. Která všechny smete
utopí tě, sbohem ty zkurvený světe.

Schován, uchován, něco stále
si namlouvám sám sebe ustavičně
pomlouvám. Uprostřed při se svým
svědomím, promítám si situaci měl
jsem tak postupovat. Bylo to tak
zapotřebí, vlci větří svoji oběť.

Utekl jsem jen tak ze sebe, jsem
tam venku podívám se na sebe.
Jak mne upalují na hranici, jak
mne o hlavu krátí, jak mne vyvrhují
jako prase, to vše v různých časech
a obdobích, proč my to dělají. Už
mne nechte být. Jsem už unavený,
zatvrzele stále umučen. Nevrátím
se už do těla, zůstanu tu, vánkem
omývaný.

Letí moucha je nějaká tlustá asi
je v očekávání. Něčeho čeho není
třeba, plácačkou tě zabíjím. Zabil
jsem, suďte mně, kráčí skála je tak
skalnatá. Odsouzen už jsem byl
teď odpykávám si ten trest tak
nesmírně doživotní. Namočený
do dehtu posypaný peřím, jo tak
mně lehce, věrohodně poznáte.

Zašeptám to slovo co nesmí
zaznít, řekl jsem ho nahlas.
Všichni s aut vycházejí pod
jinými auty se vrhají. Skáčou
do výšky o hlavu se zastaví.
Lehají pod svými auty a nožem
propichují pneumatiky. Beru
zpět to slovo do pusy, mrtvý
zůstanou ale ten co chtěl hlavou
proti zdi zaútočit, jen vrtí hlavou
nechápe své jednání.

Sanitky, policejní auta, je toho
tady spousta. Jen stačilo jedno
slovo z mých úst, zaznít. Ne nechci
takovou moc vraždící, vezměte si
ji zpět do aukce ji dávám, jako
předmět vraždící. Nebo radši ne,
lidé jsou zdroje toho všeho nejhoršího,
co na světě je. Nevyřknu už nikdy, zamknu
do trezoru mozku, heslo rozprostřu do
prostoru.