|
Potkali se dvě duše.Měli se rádi, ale každý létal jinak.(archivní kousek)
 03.06.2020 12 830(16) 0 |
Oba vodní ptáci jsou
hladinu svou milujou.
Racek střemhlav hlavou
dolů lítá, na vzdušných
vlnách si klidně hoví,
jak klid, tak vášeň
přijímá On podobojí.
Pelikán je moudrý pán,
zřídka kdy je vylekán.
Přednost dává rybolovu
do vlnek hledí s hlavou dolu.
Nemá On však žádných sítí
do volete si rybu chytí.
Okolní krásou se přitom sytí.
Ti dva se mohou rádi mít
každý po svém však jen může žít.
Jeden se brodí v laguně
ten druhý bez bouře se rozstůně.
První pod zobákem tichou báseň brouká.
Racek chechtavý ženouc plachtovím
roztouženě kolem kouká.
Občas vyskytne se čas,
kdy oba proti sobě stanou.
Ona okem mrkne naň,
on pohodí letmo hlavou.
Vánek ze zátoky rozčísne jim peří
oba ve svých srdcích
v sílu světa věří.
Neříkají si lži
sotva nevšimnout si
že mají jiný zobáky.
Avšak oba patří do vodního světa
díky němuž modrá planeta vzkvétá.
Oni to dnes dobře vědí,
že nejen rybu spolu snědí,
každý své peří položí dnes na oltář,
hladinou rozprostře slunce svoji zář.
V tichu své duše sytí
ve křídlech sílu svou však
na společnou cestu nenajdou,
ne že by byli málo hbití.
Prostě jen každý do své
role se zase chytí.
hladinu svou milujou.
Racek střemhlav hlavou
dolů lítá, na vzdušných
vlnách si klidně hoví,
jak klid, tak vášeň
přijímá On podobojí.
Pelikán je moudrý pán,
zřídka kdy je vylekán.
Přednost dává rybolovu
do vlnek hledí s hlavou dolu.
Nemá On však žádných sítí
do volete si rybu chytí.
Okolní krásou se přitom sytí.
Ti dva se mohou rádi mít
každý po svém však jen může žít.
Jeden se brodí v laguně
ten druhý bez bouře se rozstůně.
První pod zobákem tichou báseň brouká.
Racek chechtavý ženouc plachtovím
roztouženě kolem kouká.
Občas vyskytne se čas,
kdy oba proti sobě stanou.
Ona okem mrkne naň,
on pohodí letmo hlavou.
Vánek ze zátoky rozčísne jim peří
oba ve svých srdcích
v sílu světa věří.
Neříkají si lži
sotva nevšimnout si
že mají jiný zobáky.
Avšak oba patří do vodního světa
díky němuž modrá planeta vzkvétá.
Oni to dnes dobře vědí,
že nejen rybu spolu snědí,
každý své peří položí dnes na oltář,
hladinou rozprostře slunce svoji zář.
V tichu své duše sytí
ve křídlech sílu svou však
na společnou cestu nenajdou,
ne že by byli málo hbití.
Prostě jen každý do své
role se zase chytí.
03.01.2023 - 21:29Opravdu - myšlenka je to zajímavá, rýmy by mohly být propracovanější.
Hezké motto, že se snažíš něčemu moudrému přiučit:-)
Hezké motto, že se snažíš něčemu moudrému přiučit:-)
16.01.2021 - 17:09Racková se asi jmenuje Zuzka, kterou jsem komentovala před časem. Cítím z toho náznak zklamání, že člověk nenašel odvahu, sílu něco změnit a umožnit duši roztáhnout křídla. Hezké vyznání.
03.06.2020 - 22:42monere: Duchovní jsi Ty.Snad jednou zjistím víc.Děkuji. Moc mě přitahují moudré bytosti.Chci se od nich něčemu naučit.
03.06.2020 - 22:38Karel Malcovský: Karle je to srdcovka bez naplnění.Racková byla světoběžník.Pelikán měl svoji lagunu.Racková zahnízdila na Islandu.Báseň jsem objevil v knize vděčnosti kterou jsem tenkrát psal.
03.06.2020 - 07:57zajímalo by mě jak moc archivní, každopádně je to podivně zvláštně krásné a některé obraty jsou zajímavý až mazlivý
např. Vánek ze zátoky rozčísne jim peří
oba ve svých srdcích
v sílu světa věří.
např. Vánek ze zátoky rozčísne jim peří
oba ve svých srdcích
v sílu světa věří.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Racek a Pelikán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Milost od krále a dívky.
Předchozí dílo autora : Snění
