přidáno 26.05.2020
hodnoceno 4
čteno 735(13)
posláno 0
„Povídej tátovi něco“ řekla
„historky z cest a tak“.
Měl bych,
mám jich plnou truhlu.
Je zamčená.
Chci, pokouším se jí otevřít,
ale nemůžu.
Klíč spadl do hluboké vody,
snažím se ho vylovit, ale
topím se.
Topím se ve vlasních slzách.
Voda je čím dál studenější
jako tvoje ruka
a čas se zastavil.
Ještě jsi s námi, ale až se čas zase rozběhne,
ty už půjdeš jinou cestou.
V té chvíli voda vyschne, klíč se objeví
a truhla bude zase otevřena.
Bude v ní mokro, ale snad vyleze slunce
a usuší
všechny ty slzy,
slzy, slzy
přidáno 28.05.2020 - 00:32
Smuténka.
přidáno 26.05.2020 - 23:55
Ano ... silné
přidáno 26.05.2020 - 23:31
Smutné a velmi silné.
přidáno 26.05.2020 - 16:29
Hu! Působí to na mě až strašidelně smutně. Ale básně asi mají za úkol působit na lidi, že jo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slzy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Taky bych chtěl řvát
Předchozí dílo autora : Pomíjivost

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming