přidáno 25.06.2008
hodnoceno 6
čteno 1905(20)
posláno 0
Ráno bylo krásné,
čisté, milé, jasné,
Vzduch se jemně hýbal,
já se nevyhýbal.

Pak přišla rána velká,
kdy kamarád se svléká,
už není kamarádem, přítelem a hodnostářem.

A když sundal masku svou,
kladl vejce s mou matkou,
Kladl ráno, kladl večer,
až jsem z toho dolů sešel.

Z hnízda já jsem ulétl, sešel dolů,
pak se rozhlédl,
poznal lidskou zlobu,
přetvářku a chybu rodu.

Požadavky totiž hrozné měl,
i básník by z nich oněměl,
ukrást rodinu a šidit syny,
jen aby kukačka zůstala bez své viny.
přidáno 25.06.2023 - 09:33
Smutné jsou osudy lidí
někteří hrdí jsou na činy
jiní se za ně pak stydí....
přidáno 12.01.2012 - 21:56
Obsah skvělý - báseň - nic moc
přidáno 03.07.2008 - 12:38
Vesral se ti do rodiny
chlapoun chytrej od piva
pořád má jen kocoviny
je to mastnej protiva.

Poslouchal si jejich vzdechy
chtěl po tobě na nájem
jeho hnusný kukuruků
nezájem,nezájem,nezájem....
přidáno 25.06.2008 - 22:10
je to kruty.. skoro i ten mráz po zádech běha. ale celkově se mi to moc nelibilo.
přidáno 25.06.2008 - 22:00
I kukaččí matka touží po něze,
leč asi zapomněla na meze,
možná jen zkus ji pohladit
než podaří se jí navrátit....

Držím jí palce zbloudilé kukačce,
až k ptáčkům svým se postaví
statečná matka!!!!!!!!!!!!!!!!!
přidáno 25.06.2008 - 20:53
Až mi z toho běhá mráz po zádech.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O KUKAČCE : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Můj svět

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming