 04.05.2020 4 971(12) 0 |
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
Ať přinese klid,
ať příjmu snadno,
Že co nechci, je tak.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
Ať pomůže probrat,
co zrno, co mák.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
ať svými křídly odlehčí,
můj na zádech vak,
Na srdci tlak.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
Ať mě smutnému
Na chvíli,
spočine zrak.
Ať za každou smrt,
A každé sevření plic,
Otevře se nebe,
z něj hejno holubic.
proletí nebem bílý pták.
Ať přinese klid,
ať příjmu snadno,
Že co nechci, je tak.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
Ať pomůže probrat,
co zrno, co mák.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
ať svými křídly odlehčí,
můj na zádech vak,
Na srdci tlak.
Ať s každou ránou,
proletí nebem bílý pták.
Ať mě smutnému
Na chvíli,
spočine zrak.
Ať za každou smrt,
A každé sevření plic,
Otevře se nebe,
z něj hejno holubic.
06.05.2020 - 07:50Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ať : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Druhej dech
Předchozí dílo autora : Bakalářka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
