Prý kdysi i zde se psala drabblátka na zadaná slova. Ale to jsem tu zrovna nepobýval. Tak teď je zkouším jinde a to i veršovaná! Tentokrát jsou na slova: mléko, pozor, bota, křičet, nejistý.
přidáno 18.02.2020
hodnoceno 0
čteno 793(8)
posláno 0
Byl jsem ještě docela malý klouček, kojenec, co radostně křičel, když natahoval své malé ručky po láhvi s mlékem a spokojeně pak usínal s dudlíkem namočeným do hroznového cukru. Mým největším úspěchem dosud bylo, když jsem se prvně v postýlce postavil a držel se na nejistých nožkách zábradlí. Musel jsem si ještě dávat pozor, protože mne tak dobře neunesly a jak bych se pustil, šel bych rychle dolů! Ale časem zesílily a já už vesele skákal na pískacím telátku. Až přišel den, kdy mi obuli boty, já se postavil a udělal první nejisté krůčky. Lidi, já chodil! To byla krása...
➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿➿
Já plechovku sladkého mléka jsem vzal,
salko já už co kluk dobře jsem znal,
pět lžic cukru moučky a pět žloutků,
sliny se sbíhaly na pochoutku.
Balíček cukru vanilkového
a půllitřík rumu božskovského.
Důkladně protřepal a zchladit dal,
vaječný likér jsem si udělal.
Ten postup víckrát jsem zopakoval,
když jsem se na svátky připravoval,
vaječný likér já tuze rád mám,
s návštěvou i sám ho vychutnat znám.
Nápoj ten hlavu mi vždy pročistí,
pozor dávám jen na krok nejistý.
Mám dobré boty, vždy s Mírou piju
a tak nos nikdy si nenabiju.

Křičím na celičký svět:
vaječňák dejte si teď!





Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Velký den! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kopněte, holky, do vrtulí...
Předchozí dílo autora : Tajná láska

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming