![]() ![]() ![]() ![]() |
třeba
až se ti na chvíli ztratím
jako nebe v dlaních
je pak přítěží
cit křehký jak spálený papír
v srdci zasněží
pak bude to jen moment
než provoní tvá touha
v uspěchaných barvách
pocitů i dní
prohořím se zpátky
vyléčím své zmatky
navzdor strachu, že zas planu
našlehané sny
ti uvěřím
až se ti na chvíli ztratím
jako nebe v dlaních
je pak přítěží
cit křehký jak spálený papír
v srdci zasněží
pak bude to jen moment
než provoní tvá touha
v uspěchaných barvách
pocitů i dní
prohořím se zpátky
vyléčím své zmatky
navzdor strachu, že zas planu
našlehané sny
ti uvěřím

Když si to člověk zkusí vizualizovat, probouzí to takové lákavé představy!
Ve čtvrtém verši bych napsal "bude přítěží" (abych i dodržel těch pět slabik, jinak bych volil "stane se"), v sedmém mne trochu ruší ten moment, romantičtěji mi zní chvíle, např. "a potrvá jen chvíli"...Ale to je jen můj osobní pocit...
Ve čtvrtém verši bych napsal "bude přítěží" (abych i dodržel těch pět slabik, jinak bych volil "stane se"), v sedmém mne trochu ruší ten moment, romantičtěji mi zní chvíle, např. "a potrvá jen chvíli"...Ale to je jen můj osobní pocit...

slavek: Super co jsi napsal. Víš, tahle básnička měla první verzi.. kde jsem přímo Fénixe zmínila.

našlehané sny jako šlehačka na dortu☺☺
toto v představách vyvolává slastný pocit☺☺☺
toto v představách vyvolává slastný pocit☺☺☺

Moc pěkná, poetická, povedená, jen mě trochu ruší ten upravený výraz "navzdor" místo "navzdory". Pokud se nepletu, tak synonymem výrazu navzdor je naschvál, úmyslně a to se tam kontextově moc nehodí. To jediné bych upravil a neměl bych co vytknout :-)

Je to úžasný. Co dodat, když to přede mnou okomentovala jo_?
Snad jen - tvůj krásný popis citů, tužeb a snů se dá přirovnat k Fénixovi, co se také rodí znovu a znovu z vlastního popela...
Snad jen - tvůj krásný popis citů, tužeb a snů se dá přirovnat k Fénixovi, co se také rodí znovu a znovu z vlastního popela...

ou, tak tahle je.. uzasna.. zamilovavam se do tvych basni, do toho, jak skladas slova.. rezonuji ve mne a chci se v nich toulat.. "prohorim se zpatky".. tohle je asi ten nejsilnejsi a vlastne vserikajici moment.. plny nadeje.. btw. uveris, nakonec uveris stejne jako vsichni.. protoze verit chceme.. a pak zase budes chvilku neverit a pak zas a znova uveris.. a porad dokola a dokola.. protoze mozna prave ty naslehany sny jsou ty nejkrasnejsi :-) tleskam..
slavku, kde jsi? rozplyvam se nad tou krasou a dochazi mi slova a nevim, jak to rict.. :-)
slavku, kde jsi? rozplyvam se nad tou krasou a dochazi mi slova a nevim, jak to rict.. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Našlehané sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kde je kdysi
Předchozí dílo autora : Ztraceným duším