tvoje

sychravý listopadový den se mi zarývá pod nehty
a snaží se najít cestu mými žilami
snaží se dostat do mého krevního oběhu
a nejspíš mě otrávit
nepřikládám tomu moc velkou váhu
žilami mi proudila již spousta podivností
a zatím jsem vždy přežila
a až se mi někdy nějaký jiný měsíc
stane osudným a ucítím ho proudit mými konečky prstů
budu si moci na ten krátký okamžik
než spadne opona
říct
že tahle roční doba opravdu za moc nestála
přešlapuju sem a tam
šilingrovo náměstí je vylidněno
a kvůli snaze nepustit jediný negativní vliv blíž
než na metr
se mi začíná klepat horní ret
vypadá to
že jsem nervózní
a mezitím
co se mačkám mezi lidmi
co blaženě slintají nad konzumem vánočních trhů a přitom jsou ještě stále v šalině
se postupně vynořuje tvůj obličej
a já se čím dál víc ujišťuji
že ten neutichající záchvěv nervozity
byl oprávněný
úleva přichází až ve chvíli
kdy se tvé prsty konečně
proplétají těmi mými
ačkoliv vím
že jsem ztracena
nemám nejmenší potřebu se vracet
možná jen výjimečně zabloudit do myšlenek minulých
abych si připomněla
jak strašlivě hořce prázdné bylo nebýt s tebou
ale bez tebe