přidáno 16.01.2020
hodnoceno 1
čteno 743(3)
posláno 0
Ze strachu mám z prstů tenké kabanosy
když dnů ubývá a přibývá bezesných nocí
zkouchlím se pod deku do klubíčka
v mé duši už dohořívá sedmá svíčka
a stíní se svět tak jak ho znám
z malých zlatíček na stěně jsou velcí obři
a tma halí den a svit zas noc
kaluže nejistoty se nadnášejí nad mou hlavou
snad až přijde má chvíle neuhnu stranou
pevně a statečně vstříc osudu svému
nehledaje stínu, nehledaje vody
jen citu co matka má k holátkovi.

Bolest ta odezní
rány se zhojí
život co jeden, nyní je dvojí.
přidáno 18.01.2020 - 16:49
Hodně štěstí! :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zrození : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čekání na středu
Předchozí dílo autora : K nám

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Lasak řekl o Cecidit angelus :
Chcete vědět, co vám dá tato stránka? Podívejte se na tuhle slečnu. Sice nedokážeme vytvořit talent, ale talent, který máte vám zde dokáží rozvinout do takové míry, že z vás mohou být úžasní psanci. Stručně řečeno. Tahle slečna je otevřená konstruktivní kritice do takové míry, že už teď píše perfektní díla.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming