|
Povídka o vánocích
 23.12.2019 0 734(5) 0 |
Tento kalendář začíná už prvního prosince. Není jako všechny adventní kalendáře, tenhle je úplně jiný.
Prvního se zjevila hvězda. Byla vidět všude na zemi. Viděli ji v Africe, ale i v Anglii. Nikdo neví, jak je to možné, ale bylo to tak.
Druhého se jeden pastýř rozhodl, že nechá své práce a půjde za jasnou hvězdou.
Třetího se k němu přidal jeho kamarád. Tak šli tedy dva. Moc daleko nedošli.
Čtvrtého se k nim přidal jejich kamarád. Ten si vzal s sebou svého psa
a ovečku. Tak tedy šli na dalekou cestu za hvězdou jasnou.
Pátého se za jasnou hvězdou vypravil posel z nebes. Je to krásný anděl. Tenhle byl celý rok hodný, a tak si to zasloužil.
Kdo jde za ní šestého? V ten den jde za ní stará paní. V rukou nese sklenici medu od svých včel.
Sedmého za ní pospíchá její muž. Tento muž nese dřevěného koníka, sám ho vyrobil.
Osmého prosince jde, nebo spíš letí, ke hvězdě čarodějnice. Má s sebou nějaký nápoj. Nejspíš asi kouzelný.
Devátého jde za ní hodně vznešený pán. Je to král až z daleké země.
Desátého se ke králi přidal další král. Tenhle je taky z daleké země.
A co teprve jedenáctého? Tak to se k nim přidal i král až z daleké Afriky.
Dvanáctého - je to trochu zvláštní - za jasnou hvězdou jde pes. Je krásný, o to nejde, ale je sám, bez pána.
Třináctého jde k ní slepec. Jak k ní může jít, když ji nevidí? To nevím, a ani to nechci zjišťovat. Teď ho nechme jít - a radši se koukneme na další den.
Čtrnáctého za ní jde... nebo nejde, ale letí… holubice. To víte - i zvířata za ní jdou.
Patnáctého jede za ní mistr kovář. Veze s sebou podkovu pro štěstí.
Šestnáctého jde za ní jedna selka v kroji. Nese s sebou malou panenku. Kroj, ten má pěkný. Pochází až z Moravy.
Další den, takže sedmnáctého, jde k ní truhlář. Tento člověk nese s sebou židli. Vždycky, když je unavený, tak si na ni sedne a odpočine si.
Tomu asi nebudete věřit, ale osmnáctého jde za ní čert. Teda spíš posel z pekel. Žádný dárek s sebou nenese, on ho na místě vyčaruje.
Muzikant s dudy jde za ní devatenáctého.
Dvacátého se k němu přidal pán s houslema.
Dvacátého prvního jde s nimi pan píšťalka. Tento člověk hraje na píšťalku. Tito tři muzikanti všem na místě zahrají.
Dvacátého druhého jde za ní čínský mistr kaligrafie. Tento muž nese s sebou tuš a papír. Na místě předvede své umění. Namaluje obraz na přání.
Předposlední den, dvacátého třetího, jede, jede poštovský panáček. Veze
s sebou dopisy.
Dvacátého čtvrtého jdeš k ní Ty. Co neseš s sebou za dárek? Věřím, že něco neseš.
Tak tohle je celý tento adventní kalendář. Doufám, že se vám všem líbí. Ještě než se rozloučíme, tak řeknu, proč prvního prosince začala svítit jasná hvězda. Když svítila poprvé, tak se narodil Ježíšek. Tentokrát se nikdo nenarodil. Hvězda se zjevila proto, aby dala tyhle lidi dohromady. Tento slavný den mají být všichni spolu. Nikdo se nemá s nikým hádat. Proto se teď s vámi loučím a přeji Vám, ať dnešní den jste s těmi, co máte rádi. S nikým se nehádejte. A hlavně si užívejte každý den. Teď už jdu pryč, tak tedy ahoj.
Konec
6.2.2018
Prvního se zjevila hvězda. Byla vidět všude na zemi. Viděli ji v Africe, ale i v Anglii. Nikdo neví, jak je to možné, ale bylo to tak.
Druhého se jeden pastýř rozhodl, že nechá své práce a půjde za jasnou hvězdou.
Třetího se k němu přidal jeho kamarád. Tak šli tedy dva. Moc daleko nedošli.
Čtvrtého se k nim přidal jejich kamarád. Ten si vzal s sebou svého psa
a ovečku. Tak tedy šli na dalekou cestu za hvězdou jasnou.
Pátého se za jasnou hvězdou vypravil posel z nebes. Je to krásný anděl. Tenhle byl celý rok hodný, a tak si to zasloužil.
Kdo jde za ní šestého? V ten den jde za ní stará paní. V rukou nese sklenici medu od svých včel.
Sedmého za ní pospíchá její muž. Tento muž nese dřevěného koníka, sám ho vyrobil.
Osmého prosince jde, nebo spíš letí, ke hvězdě čarodějnice. Má s sebou nějaký nápoj. Nejspíš asi kouzelný.
Devátého jde za ní hodně vznešený pán. Je to král až z daleké země.
Desátého se ke králi přidal další král. Tenhle je taky z daleké země.
A co teprve jedenáctého? Tak to se k nim přidal i král až z daleké Afriky.
Dvanáctého - je to trochu zvláštní - za jasnou hvězdou jde pes. Je krásný, o to nejde, ale je sám, bez pána.
Třináctého jde k ní slepec. Jak k ní může jít, když ji nevidí? To nevím, a ani to nechci zjišťovat. Teď ho nechme jít - a radši se koukneme na další den.
Čtrnáctého za ní jde... nebo nejde, ale letí… holubice. To víte - i zvířata za ní jdou.
Patnáctého jede za ní mistr kovář. Veze s sebou podkovu pro štěstí.
Šestnáctého jde za ní jedna selka v kroji. Nese s sebou malou panenku. Kroj, ten má pěkný. Pochází až z Moravy.
Další den, takže sedmnáctého, jde k ní truhlář. Tento člověk nese s sebou židli. Vždycky, když je unavený, tak si na ni sedne a odpočine si.
Tomu asi nebudete věřit, ale osmnáctého jde za ní čert. Teda spíš posel z pekel. Žádný dárek s sebou nenese, on ho na místě vyčaruje.
Muzikant s dudy jde za ní devatenáctého.
Dvacátého se k němu přidal pán s houslema.
Dvacátého prvního jde s nimi pan píšťalka. Tento člověk hraje na píšťalku. Tito tři muzikanti všem na místě zahrají.
Dvacátého druhého jde za ní čínský mistr kaligrafie. Tento muž nese s sebou tuš a papír. Na místě předvede své umění. Namaluje obraz na přání.
Předposlední den, dvacátého třetího, jede, jede poštovský panáček. Veze
s sebou dopisy.
Dvacátého čtvrtého jdeš k ní Ty. Co neseš s sebou za dárek? Věřím, že něco neseš.
Tak tohle je celý tento adventní kalendář. Doufám, že se vám všem líbí. Ještě než se rozloučíme, tak řeknu, proč prvního prosince začala svítit jasná hvězda. Když svítila poprvé, tak se narodil Ježíšek. Tentokrát se nikdo nenarodil. Hvězda se zjevila proto, aby dala tyhle lidi dohromady. Tento slavný den mají být všichni spolu. Nikdo se nemá s nikým hádat. Proto se teď s vámi loučím a přeji Vám, ať dnešní den jste s těmi, co máte rádi. S nikým se nehádejte. A hlavně si užívejte každý den. Teď už jdu pryč, tak tedy ahoj.
Konec
6.2.2018
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Adventní kalendář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Poslední příběh
