. :) potebovala jsem se vypsat.. jinam, nez do poznamek v telefon a rict to “nahlas”
přidáno 21.12.2019
hodnoceno 7
čteno 934(16)
posláno 0
Ležím v posteli a na polštáři se mnou
Pláč
Jenom můj
Ty jsi někde pryč
Poletuješ
Nic tě nebolí
Ani smích, kterej už není od srdce
Leháš si do peřin, kde spím
Usínáš


Ráno pusa do vlasů, na tvář
Měj hezkej den
Růžánky v dohlednu
nikde nevidím


Jakoby všechno zmizelo
všichni se dívaj, ale nikdo nevidí
Nemůžu brečet,
nemůžu se nadechnout
Jsem sama
vždycky
I ve chvíli, co usínáš na polštáři,
kde největší společník,






je můj pláč
přidáno 06.10.2020 - 05:42
krásná
přidáno 12.02.2020 - 09:28
Ginnare:

Pláč chladí srdce, aby neshořelo . .
Myslím, že na tyhle slova nezapomenu a připomenu si je pokaždé, co je ucítím na tváři.

Dekuju < 3
přidáno 12.02.2020 - 09:27
jo_: ... a nebo se staci nechat unest do říše snů a procházet se mezi nimi ....

Děkuju *
přidáno 12.02.2020 - 09:26
Amelie:
A to jsem použila jednou úplně nahodou, když jsem se přeřekla. :)
Děkuji
přidáno 09.02.2020 - 11:59
Pláč chladí srdce aby neshořelo. Když dojdou slzy, je zle. Není dobré jimi plýtvat na polštář...

Jako vždy velmi niterná báseň...
přidáno 17.01.2020 - 11:34
jak to, že prázdno umí být větší než plno? když nevidíš své růžánky, zkus zavřít oči a uvidíš jich všude plno... jsou, možná právě teď odváté větrem slz, ale země je kulatá a vítr je zase jednou přinese zpátky :-)
přidáno 28.12.2019 - 22:25
Jen v polštářích je odpověď na vše...
"Růžánky" moc hezký slovo :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Polštář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vrah
Předchozí dílo autora : Kdo vlastně?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming