 18.11.2019 5 1076(12) 0 |
Temnota a prázdnota obklopují město.
Hustá a lepkavá obtáčí mi tělo.
Jdu davem ale v odrazu vytríny tu sama jsem.
Proč tu jsem, co vidím či nevidím, kdo jsem?
Temnotou spoutaná, prázdnotou naplněná,
tak stejná jako dav a přesto tak jiná.
Procházím se městem plným lidí,
já je však nevnímám, já je nevidím.
Hustá a lepkavá obtáčí mi tělo.
Jdu davem ale v odrazu vytríny tu sama jsem.
Proč tu jsem, co vidím či nevidím, kdo jsem?
Temnotou spoutaná, prázdnotou naplněná,
tak stejná jako dav a přesto tak jiná.
Procházím se městem plným lidí,
já je však nevnímám, já je nevidím.
22.11.2019 - 14:42To je individuálně na každém, co si z toho vybere a prožije. Ta města i ten dav si vytváříme sami.
19.11.2019 - 20:57díky pánové :) to víte občas když člověk nemůže vypadnout, tak to aspoň hodí na papír aby si ulevil :) A Homére pak to třeba hodit i do té latríny :)
19.11.2019 - 07:53Tenhle pocit zažívá dneska evidentně kdekdo. Teda minimálně čtu na tohle téma asi 327. báseň. Je od toho celkem snadná pomoc. Z toho města prostě vypadnout.
Nemůžu říct, že by mě zrovna dvakrát zaujala. Každopádně chápu, že z takovýho pocitu je dobrý se vypsat. Ale asi bych to zkusil malinko jinak. Držím palce.
Nemůžu říct, že by mě zrovna dvakrát zaujala. Každopádně chápu, že z takovýho pocitu je dobrý se vypsat. Ale asi bych to zkusil malinko jinak. Držím palce.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Město : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tanečnice
Předchozí dílo autora : Růže
