občas to prostě stále bolí..
přidáno 27.09.2019
hodnoceno 0
čteno 794(6)
posláno 0
Potápím se na dno
jako bárka
stále níže
ve snech vidím černou rakev
a železné kříže

Spánek už neléčí
ale vyčerpává
netuším co se v mém mozku odehrává
Každý večer mám obrovský strach
že má duše
zase rozpadne se v prach

A ve snu mém budeš ty
ta na kterou už nemám nároky
i když si se mnou
byla dva roky

A já se teď bojím usínat
já nechci nevědomky
na tebe vzpomínat
nechci se tě ani ve snech dotýkat
po probuzení potom těžce polykat

Že už tu nejsi ale jsem tu sám
já si totiž myslel že tě znám
bohužel to byl však omyl
cit se v nás znenadání zlomil

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Potápím se jako bárka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Znásilněná v parku
Předchozí dílo autora : Cesta Sparťanů ze zápasu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming