Stíny

Ráno narozky ,večer svátek
neřešit zda je Pondělí či Pátek
pokud stíny lovíš, kmotře se dvoříš.
Na každého dolehnou občas splíny
všechny květy vzešly vždy
z tmavé hlíny.
Dál duším sviť,ať
k slunci najdeme
zlatou nit.

Amelie M.: Mlčeti Zlato: kmotrov: Ginnare: Amelie M.:
Ahoj vsichni - dik za komenty
K te diskuzi o forme - takhle to ze me vylitlo behem asi 5 minut cumeni do prazdna a presne tak, jak je to napsany mi to znelo v hlave.
Mejte fajn den
PS: ty zpravy z Kocourkova jsou fakt husty :-)

Připomíná to spontánní poezii v ortodoxním slova smyslu. Kerouac a spol experimentovali s tím, že psali jak to z nich lezlo.
Taky psychoanalýzu.
Stín definoval CG Jung.
Báseň o člověku hodně prozradí. Závěr téhle odhaluje Tvé dobré srdce.

Mlčeti Zlato: ty mě vždycky pobavíš :)))

jo, myšlenky v tom máš skvělý, jenže jsou utopený v hromadě balastu okolo..

ale jinak ti  samo přeju, ať se daří (jenže, zmůže to vůbec něco..?) 

Ginnare: Do konce ocasu se genialita nahrne vždy. Tak to lze očekávat :-). Mě to přijde napsáno pro ubezradnění čtenáře, aby se v tom nejprve ztratil, potom se vrátil a dával si majzla, aby mu něco neuteklo. Bezva finta. Stíny společně s chronometrem nahrazjí kompas, tak se ví kam...

že je Ti divně neznamená automaticky, že jsi divnej...
na stíny je nejlepší tma.. pak si stíny ani neškrtnou... ale neptej se mě, jak to zatemnit v hlavě... na to jsem zatím nepřišla...
Tady rozhodně nestíníš... :-)

teď k formě... Tvá slova jsou mi blízká, to Ti jistě došlo... jen bych ten příval nějak usměrnila. To lomítko je zajímavé, ale jak to jen říct... dlouhý had, dlouhá klikatá čára udolá pozornost, že člověk pomalu přehlédne geniální konec ocasu... :-)
ale to je jen můj pocit a víš jak to je s mými pocity :-)