|
pár poznámek o slušných lidech, křesťanských hodnotách a lidskosti
 17.08.2019 6 837(15) 0 |
Tato úvaha je inspirována komentářem Singularis u díla "Svět lidí" od Dívky v modrém a reakcí autorky. Za inspiraci děkuji.
Svého času jsem se ocitla na exkurzi v redakci jistých internetových novin, abych se dozvěděla, jak vypadá tato práce. Zásadní je počet prokliků u jednotlivých článků, proto je stěžejní titulek. Ten vás totiž může přimět rozkliknout si článek a už tolik nevadí, že obsah se pak neukáže nikterak výjimečný. Oblíbená slova v názvech článků jsou tedy: krize, tragédie, šok či slova spojená se sexualitou. Na veliké obrazovce v redakci je vidět počet prokliků u jednotlivých článků a podle toho se hodnotí úspěšnost. Problém je, že kvůli uvedenému přístupu začínáme vnímat krizi jen jako složitější situaci a šok už vyvolává pouze lehce zvýšenou pozornost. Význam těchto slov je postupně obroušen a vyprázdněn.
Stejně fungují zažitá slova v názvech organizací. Skupina, která se nazvala „Slušní lidé“, dokázala vnést do mého vnímaní slova slušnost strach. V jejich pojetí je slušnost konformitou hraničící s omezeností neschopnou jiného pohledu na svět, než je ten jejich. Když se však zamyslím nad původní definicí slušnosti, napadá mě spíše ohleduplnost či takt. Slušnost pro mě znamená, že si vyslechnu, co je nového u staré paní z vedlejšího vchodu (ačkoli mě její dnešní oběd či nákup tolik nezajímá). Slušnost je podržet dveře paní s kočárkem, pozdravit souseda, nekouřit, kde to není vhodné, poděkovat, omluvit se atd. Slušnost tedy upravuje pravidla vzájemného soužití, aby bylo pro všechny (nebo velkou většinu) přijatelné. V případě výše uvedené organizace už nejde jen o vyprázdnění původního významu slova slušnost, ale o jeho zneužití.
Podívejme se na jiný problém organizace „Slušní lidé“. Oni i jiná podobně smýšlející uskupení (či jednotlivci) se rádi ohánějí křesťanskými hodnotami, jejichž jsou údajně nositelé. Hlásají, že musíme hájit svou křesťanskou identitu. Křesťanství je náboženstvím lásky, hodně mluví o oběti, pokoře, odpuštění či milosti. To jsou ty hodnoty, které by takto argumentující lidé tedy měli reprezentovat. Oni však šíří spíše strach, opovržení, nebo pocit, že my (Češi, Evropané či křesťané) jsme lepší než oni (homosexuálové, muslimové nebo třeba Romové).
Tím se dostávám k poslednímu bodu své úvahy. Ve skutečnosti není žádné z lidstva vyčleněné my, nebo oni. My jsme lidé a měla by nás definovat nějaká vlastnost. Nabízí se lidskost. Co však znamená lidskost? Mnohdy je nejjednodušší (nikoli nejpřesnější) definovat protikladem. Zkuste si představit zločiny pro lidskosti. Proti čemu se pachatelé provinili?
Lidé jsou ovšem velmi nedokonalí tvorové. Osobně jsem velkým fanouškem delfínů. Takže letím na Měsíc a díky za všechny ty ryby!
PS1: Ve skutečnosti není my a oni, jen Já-Ty ve vzájemném vztahu. To krásně popsal židovský myslitel Martin Buber.
PS2: Ano, delfíny letící na Měsíc mám ze Stopařova průvodce po Galaxii (Douglas Adams).
Svého času jsem se ocitla na exkurzi v redakci jistých internetových novin, abych se dozvěděla, jak vypadá tato práce. Zásadní je počet prokliků u jednotlivých článků, proto je stěžejní titulek. Ten vás totiž může přimět rozkliknout si článek a už tolik nevadí, že obsah se pak neukáže nikterak výjimečný. Oblíbená slova v názvech článků jsou tedy: krize, tragédie, šok či slova spojená se sexualitou. Na veliké obrazovce v redakci je vidět počet prokliků u jednotlivých článků a podle toho se hodnotí úspěšnost. Problém je, že kvůli uvedenému přístupu začínáme vnímat krizi jen jako složitější situaci a šok už vyvolává pouze lehce zvýšenou pozornost. Význam těchto slov je postupně obroušen a vyprázdněn.
Stejně fungují zažitá slova v názvech organizací. Skupina, která se nazvala „Slušní lidé“, dokázala vnést do mého vnímaní slova slušnost strach. V jejich pojetí je slušnost konformitou hraničící s omezeností neschopnou jiného pohledu na svět, než je ten jejich. Když se však zamyslím nad původní definicí slušnosti, napadá mě spíše ohleduplnost či takt. Slušnost pro mě znamená, že si vyslechnu, co je nového u staré paní z vedlejšího vchodu (ačkoli mě její dnešní oběd či nákup tolik nezajímá). Slušnost je podržet dveře paní s kočárkem, pozdravit souseda, nekouřit, kde to není vhodné, poděkovat, omluvit se atd. Slušnost tedy upravuje pravidla vzájemného soužití, aby bylo pro všechny (nebo velkou většinu) přijatelné. V případě výše uvedené organizace už nejde jen o vyprázdnění původního významu slova slušnost, ale o jeho zneužití.
Podívejme se na jiný problém organizace „Slušní lidé“. Oni i jiná podobně smýšlející uskupení (či jednotlivci) se rádi ohánějí křesťanskými hodnotami, jejichž jsou údajně nositelé. Hlásají, že musíme hájit svou křesťanskou identitu. Křesťanství je náboženstvím lásky, hodně mluví o oběti, pokoře, odpuštění či milosti. To jsou ty hodnoty, které by takto argumentující lidé tedy měli reprezentovat. Oni však šíří spíše strach, opovržení, nebo pocit, že my (Češi, Evropané či křesťané) jsme lepší než oni (homosexuálové, muslimové nebo třeba Romové).
Tím se dostávám k poslednímu bodu své úvahy. Ve skutečnosti není žádné z lidstva vyčleněné my, nebo oni. My jsme lidé a měla by nás definovat nějaká vlastnost. Nabízí se lidskost. Co však znamená lidskost? Mnohdy je nejjednodušší (nikoli nejpřesnější) definovat protikladem. Zkuste si představit zločiny pro lidskosti. Proti čemu se pachatelé provinili?
Lidé jsou ovšem velmi nedokonalí tvorové. Osobně jsem velkým fanouškem delfínů. Takže letím na Měsíc a díky za všechny ty ryby!
PS1: Ve skutečnosti není my a oni, jen Já-Ty ve vzájemném vztahu. To krásně popsal židovský myslitel Martin Buber.
PS2: Ano, delfíny letící na Měsíc mám ze Stopařova průvodce po Galaxii (Douglas Adams).
01.09.2019 - 21:00Singularis: Myslím, že slušnost je spíše o kontaktu s cizími lidmi. Je pravda, že vyžaduje určitou miru empatie a hlavně tolerance. Nemyslím však, že by se jednalo o fosilii.
01.09.2019 - 20:56Amelie M.: annaav: Děkuji za zastavení. Pro mě je lidskost spíše pozitivní, nebo v to alespoň chci věřit. Nicméně to je inspirace na samostatnou úvahu.
31.08.2019 - 12:02Ľudskosť je -priať,robiť ľuďom to,čoby sme chceli aby robili ľudia nám.Nehovorme o tom, ale konajme a budeme ľudský./JEžiś KRistus/
31.08.2019 - 11:55Ľudskosť je - priať,robiť ľuďom to,čo by sme chceli aby ľudia robili nám.Nehovorme,ale konajme tak všetci a budeme ľudský. / JEŽIŠ KRISTUS./
23.08.2019 - 17:52Tvoje úvaha o vyprazdňování mě zaujala a nejen díky tomu, že jsem ji inspiroval/a. Souhlasím s tebou ve všem, snad až na ty delfíny. Ale myslím, že vyprazdňování slova „slušnost“ není způsobeno jen jeho zneužíváním, ale také tím, že přestává existovat to, co to slovo v minulosti označovalo. Slušnost původně představovala soubor pravidel upravujících vztahy mezi lidmi zastávajícími společenské role. Jenže v minulosti si ten soubor pravidel vystačil s rozdělením na „pravidla pro muže“ a „pravidla pro ženy“ a s vágním pojmem společenské významnosti. V dnešní společnosti je ale jen genderových identit kolem deseti a přidávají se k tomu různé duševní a tělesné abnormality, kompenzační pomůcky, subkultury, nezvyklé situace (např. telefonování či chatování po webu) a další specifika (alergie, veganství, bojkot palmového tuku apod.). V tak složité společnosti už jednoduchý soubor pravidel nemůže postihnout všechny vztahy mezi všemi možnými skupinami a jejich kombinacemi a slušnost taková, jaká byla před, řekněme, 150 lety už prostě není možná ani vhodná.
Pro tebe je třeba slušnost vyslechnout, co je nového od paní z vedlejšího vchodu, ale co kdyby vůbec nepotřebovala vyslechnout, co je nového, ale potřebovala by každý druhý den zalít květiny na parapetu, protože by pro ni bylo těžké k nim dosáhnout. Dělala bys to ze slušnosti také, když bys šla kolem?
Já jsem člověk, který se po duševní stránce od většiny v mnohém liší. Spoustu věcí, které ostatní potřebují, já nepotřebuji, ba mě otravují. A pak mám zase nezvyklé potřeby, které bych chtěl/a od druhých respektovat. Jenže snahy o slušnost, s jakými jsem se setkal/a, mi připomínaly víc bezohlednost než ohleduplnost a respekt − třeba potřást levákovi pravou rukou, dát vegetariánovi do zeleninové bagety šunku (protože většině by tam přece chutnala), snaha zavést bezvýznamný rozhovor s introvertem apod.
Jsem pro ohleduplnost, která ale vyžaduje se s druhým člověkem trochu sblížit, naslouchat mu a poznat, co ve skutečnosti potřebuje, co mu vadí a co by mu udělalo radost. To je ale něco, co nejde dělat mezi cizími lidmi, kteří se jen náhodou potkají.
Pro tebe je třeba slušnost vyslechnout, co je nového od paní z vedlejšího vchodu, ale co kdyby vůbec nepotřebovala vyslechnout, co je nového, ale potřebovala by každý druhý den zalít květiny na parapetu, protože by pro ni bylo těžké k nim dosáhnout. Dělala bys to ze slušnosti také, když bys šla kolem?
Já jsem člověk, který se po duševní stránce od většiny v mnohém liší. Spoustu věcí, které ostatní potřebují, já nepotřebuji, ba mě otravují. A pak mám zase nezvyklé potřeby, které bych chtěl/a od druhých respektovat. Jenže snahy o slušnost, s jakými jsem se setkal/a, mi připomínaly víc bezohlednost než ohleduplnost a respekt − třeba potřást levákovi pravou rukou, dát vegetariánovi do zeleninové bagety šunku (protože většině by tam přece chutnala), snaha zavést bezvýznamný rozhovor s introvertem apod.
Jsem pro ohleduplnost, která ale vyžaduje se s druhým člověkem trochu sblížit, naslouchat mu a poznat, co ve skutečnosti potřebuje, co mu vadí a co by mu udělalo radost. To je ale něco, co nejde dělat mezi cizími lidmi, kteří se jen náhodou potkají.
19.08.2019 - 13:28"co však znamená lidskost?" - to je dost zajímavá otázka a docela ráda bych na ni znala odpověď, asi dost lidí to spojuje výhradně kladnými vlastnostmi, ale je lidskost opravdu jen dobrá?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nomen omen, amen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ještě
Předchozí dílo autora : Sára
