 15.08.2019 4 698(6) 0 |
Každou chvilkou,
Cesty osudu se dělí,
Každou mýlkou,
Jeden z mého já umírá,
Zatím je to dobrý,
Mé Já přežívá.
Žiju ve vakuové kouli,
Kam nevidím, je tma v zimě,
Jsme jen malé loutky,
Osud si s námi hraje,
Tahá za provázky,
Tahá nás za vlásky,
Dělá nám vrásky,
Spanilé krásky,
A to vše z lásky,
Z dětské radosti.
Cesty osudu se dělí,
Každou mýlkou,
Jeden z mého já umírá,
Zatím je to dobrý,
Mé Já přežívá.
Žiju ve vakuové kouli,
Kam nevidím, je tma v zimě,
Jsme jen malé loutky,
Osud si s námi hraje,
Tahá za provázky,
Tahá nás za vlásky,
Dělá nám vrásky,
Spanilé krásky,
A to vše z lásky,
Z dětské radosti.
15.08.2019 - 14:57Obsah je velmi zajimavy, jen forma mi sem tam skobrtne. Konec krasne plyne, jakoby se ruzne prameny spojily v potok.
15.08.2019 - 12:05Mlčeti Zlato: ...tak tato mílka byla zrovna mýlka :D, díky za upozornění a názor :)
15.08.2019 - 11:13To je hezké, takové vytrysklé... Jen nevím: mílky je zdrobnělina od mílí, jako že na cestě nebo od mýlek podle vzoru omyl?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Každou chvilkou z dětské radosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dvakrát
Předchozí dílo autora : Domov
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
