Stanu se mhlou

Až mlhou se stanu,
zatajím ti vše, co znáš.
Když ráno vstanu,
již svůj kraj nepoznáš.

Budu šedivá i bílá,
rosou tě napojím.
Jen z vodních par víla,
k tobě se na cestě připojím.

Tak chladná a čirá,
nedotknutelná.
Kde kdo do mě zírá,
neodolatelná.

Zahalím kroky i tělo tvé,
dřív než je učiníš.
Uvnitř mne, je všechno mdlé,
do doby dokud nezmizíš.

Obejmu tě všudykol,
buď má sublimace ztracena,
Ve mně ztratíš srdcebol,
šance na návrat zmařena.

Mlhavá rána nejsou věčná,
slunce mě žárem protká,
A ze mě zase bude slečna,
nemluvná, byť krotká.