přidáno 09.04.2019
hodnoceno 2
čteno 1100(12)
posláno 0
Často topím se v oceánech ničeho
A kolem mě spousta žraloků,nesoucích svobodu
Lokám si bezmoci moře vinného
Bráním se svobodě,bere mi mou samotu

A nadechnout se radosti není potřeba
Plíce plní voda slaboty
Moje duše v stereotypu utonula
Navždy ztracena ve vodách nicoty
přidáno 11.04.2019 - 06:42
Je fajn :)
přidáno 10.04.2019 - 08:50
Zajímavě popsané pocity... Někdy je potřeba se ze všeho vyspat a vypsat.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oceán myšlenek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proud zamilovaných myšlenek

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming