Pro kočku

Proč
už tě nevídám, už tu nejsi -
možná klišé, možná hemzy,
ale víš, jak mám je rád?

Proč
kočku zas hladím proti srsti,
ač sklo studí mezi prsty,
než obsah zkusí zahřát?

Proč
všechno je hezký jenom chvíli,
i básně, co rozněžnily,
ti zvládly pak srdce rvát?

Proč
prostě jen sedím, v ruce whisky,
ve snaze znít pateticky,
tak jako už tolikrát?

Proč
jak z břehu řeky Niagary
onen bájný tulák starý,
můžu jen dál vzpomínat?

Prý
nelze se dobrat odpovědí,
jenom hvězdy možná vědí,
jak přestat tě milovat