Písničky k inscenaci Antigona divadla Nabalkoně
29.11.2018 3 860(10) 0 |
Nevěřím — první píseň
Neprosím tě už o nic
jsi mi sestrou,
jsi mi krví.
Ref.:
A co když
sestra sestře
bratr bratru
milenec milence
manžel manželce
přítel přítelovi
člověk člověku
atom atomu
nevěří.
Je lehké jít tam,
kam všichni, sestro,
Ale ti zbloudili,
v neuronech iPhonů,
a seznamkách na sex,
nevidí Zemi umírat.
Neprosím tě o nic.
Už Nejsi mi sestrou,
Už nejsi mi krví.
Už nejsi mi krví.
Atom atomu
člověk člověku
přítel přítelovi
manžel manželce
milenec milence
bratr bratru
sestra sestře
nevěří.
Bolím — poslední píseň
Bolím.
Bolím.
Bolím.
Bolí mě.
Bolí mě, že mlčí.
Bolí mě, že mlčíte
Thébané.
Bolí mě, že mlčíte
občané.
V těžkých mých chvílích,
zvedněte se mnou
naposledy hlas,
Ať společně zazní!
— ticho pauza —
Zhynu tedy,
ale pamatuj,
zhynou i tvoje děti
(společně s mým smutkem).
Vím, že je to tak,
že to nerozdejcháš,
ale my jsme poslední generace
(generace Zet)
Po nás ať země ve varu,
a ve smogu se topí,
bez tvojí účasti,
jdeme svorně do pí če
Stojím tu a bolím,
a bolím,
bolím.
Stojím
Dnes ne,
Dnes už neuteču.
Dnes stojím
Pevná jako Olymp.
Jsem terč,
tak střílej.
(Jsem vagína,
Tak to tam strč.)
Jsem slaboch,
Tak šikanuj.
Jsem Tibet,
Tak mě obsaď.
Jsem Milada,
Tak mě odsuď.
Jsem Jan,
Tak mě spal.
Jsem život,
Tak mě zabij.
Poprvé dnes ne,
Neuteču,
Stojím tu,
Pevná jako Olymp.
Sama
Vešla jsem do baru,
sama.
Vešla jsem do kina,
sama.
vešla jsem do srdce,
sama.
Pohla jsem zemí,
sama.
Pohla jsem větrem,
sama.
Ale vámi jsem nepohnula,
jste sami,
všichni společně,
každý zvlášť,
proti pravdě,
proti sobě.
Prohrála jsem — poslední song
— dlouhá předehra (monolog)
Takže jsme přeci jen,
ve smrti společně,
je pozdě to zastavit,
je pozdě přestat žít.
Ten, co se smál veganovi,
teď umírá hlady,
umírají společně,
jeden ve dne a druhý v noci.
Já jsem vám to říkala.
Za každým večerem bude zase ráno,
ale za každým nádechem bude zas výdech.
Nádech, výdech.
Jsem sama,
a dnes poprvé přiznávám:
Prohrála jsem
Bojím se,
mám strach.
(to už nebude v písni)
S T R A C H
P R A C H
K R A C H
Hovno! Smích
Neprosím tě už o nic
jsi mi sestrou,
jsi mi krví.
Ref.:
A co když
sestra sestře
bratr bratru
milenec milence
manžel manželce
přítel přítelovi
člověk člověku
atom atomu
nevěří.
Je lehké jít tam,
kam všichni, sestro,
Ale ti zbloudili,
v neuronech iPhonů,
a seznamkách na sex,
nevidí Zemi umírat.
Neprosím tě o nic.
Už Nejsi mi sestrou,
Už nejsi mi krví.
Už nejsi mi krví.
Atom atomu
člověk člověku
přítel přítelovi
manžel manželce
milenec milence
bratr bratru
sestra sestře
nevěří.
Bolím — poslední píseň
Bolím.
Bolím.
Bolím.
Bolí mě.
Bolí mě, že mlčí.
Bolí mě, že mlčíte
Thébané.
Bolí mě, že mlčíte
občané.
V těžkých mých chvílích,
zvedněte se mnou
naposledy hlas,
Ať společně zazní!
— ticho pauza —
Zhynu tedy,
ale pamatuj,
zhynou i tvoje děti
(společně s mým smutkem).
Vím, že je to tak,
že to nerozdejcháš,
ale my jsme poslední generace
(generace Zet)
Po nás ať země ve varu,
a ve smogu se topí,
bez tvojí účasti,
jdeme svorně do pí če
Stojím tu a bolím,
a bolím,
bolím.
Stojím
Dnes ne,
Dnes už neuteču.
Dnes stojím
Pevná jako Olymp.
Jsem terč,
tak střílej.
(Jsem vagína,
Tak to tam strč.)
Jsem slaboch,
Tak šikanuj.
Jsem Tibet,
Tak mě obsaď.
Jsem Milada,
Tak mě odsuď.
Jsem Jan,
Tak mě spal.
Jsem život,
Tak mě zabij.
Poprvé dnes ne,
Neuteču,
Stojím tu,
Pevná jako Olymp.
Sama
Vešla jsem do baru,
sama.
Vešla jsem do kina,
sama.
vešla jsem do srdce,
sama.
Pohla jsem zemí,
sama.
Pohla jsem větrem,
sama.
Ale vámi jsem nepohnula,
jste sami,
všichni společně,
každý zvlášť,
proti pravdě,
proti sobě.
Prohrála jsem — poslední song
— dlouhá předehra (monolog)
Takže jsme přeci jen,
ve smrti společně,
je pozdě to zastavit,
je pozdě přestat žít.
Ten, co se smál veganovi,
teď umírá hlady,
umírají společně,
jeden ve dne a druhý v noci.
Já jsem vám to říkala.
Za každým večerem bude zase ráno,
ale za každým nádechem bude zas výdech.
Nádech, výdech.
Jsem sama,
a dnes poprvé přiznávám:
Prohrála jsem
Bojím se,
mám strach.
(to už nebude v písni)
S T R A C H
P R A C H
K R A C H
Hovno! Smích
01.12.2018 - 17:43
Tak na tohle se fakt těším! V psané podobě mě to zaujalo, těším se na zhudebněnou verzi.
29.11.2018 - 22:49
Už se těším na hudební zpracování! :D
Obě jsou něčím zajímavé. První mluví ke všem lidem, druhá mně přijde spíše intimní. Dobrý počin kolego :D :D
Obě jsou něčím zajímavé. První mluví ke všem lidem, druhá mně přijde spíše intimní. Dobrý počin kolego :D :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Antigona : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Šury_věc
Předchozí dílo autora : Kurva drát, do piče
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Severka :jedna z nejcitlivějších básnířek, ketré kdy tento server poznal:)...vížím si toho, že ji znám...i osobně...slunečnice!!!:)