přidáno 16.11.2018
hodnoceno 4
čteno 1097(14)
posláno 0
Přiznávám se
Jsi pro mě vším
Miluju tě, za to jaká jsi a za to kým jsi pro mě byla
Co jsi se mnou dokázala udělat
Probudit k životu, změnit, ať už se nebojím žít
Nechtěla jsi, abych se více schovávala
Teď tu sedím sama
Koukám na místo, kde si sedávala
V hlavě mi běží vzpomínky na nás
Koukám na fotky
U některých se směji a u některých brečím
A já
se
přiznávám


Chybíš mi
přidáno 20.11.2018 - 23:58
I zármutek je prožívání citu,někdy je to dokonce silnější než vztah samotný a tak se tam dá vpašovat i paprsek radosti a štěstí napříč ztrátě.A vzpomínky jsou pak nesmrtelné.
přidáno 18.11.2018 - 14:58
Miro Sparkus: Jolly: Děkuji, přiznat si to pro sebe je lehké, ale přiznat to osobě, o které to je, už moc lehké není...
přidáno 17.11.2018 - 13:28
Silné a smutné
přidáno 17.11.2018 - 13:24
to cítím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přiznání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Odloučení
Předchozí dílo autora : Naposled

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :
Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming