Harlekýni

Jedna z těch smutněkrásných, kdy člověk cítí hezko i smutno zároveň.. stali se pouhými smutnými lidmi - cítím v tom všechen smutek světa a zároveň i jakousi naději a vůbec víru, že není důvod ke smutku.. je krásná..

Po přečtení je mi trochu ouzko.. Ale krásná. Krásně posmutnělá.

Líbí.

Moc hezké a děkuji !

Až budu velký, chtěl bych být taky básníkem :)

Ta krása je křehká a plachá.
Nesnáší povyk, ruch
a teprve za ticha,
až když se zastavím a zaposlouchám,
ji slyším, jak roste
mezi tepy mého srdce.

já už vidím pouze jeden smysl takže těžko soudit před úpravu, ale souhasím tady s DDD obzvláště ohledně začátku a konce

DDD: moc děkuji za komentář a za upozornění.

Fakt krásný. Nejhezčí je pro mě začátek a konec. Za sebe bych jen zvážil, jestli by jeden z těch dvou "smyslů" tak blízko u sebe nešel za něco vyměnit. A drobná technická - akordy jsou mollové. Každopádně jsem si něco takového dneska ráno potřeboval přečíst. Dík :-)