přidáno 21.08.2018
hodnoceno 1
čteno 1169(7)
posláno 0
Dívám se do tebe, řeko Moravo,
přecházím z hnědé do zelené.
Leskne se v tobě obchodní dům
a Šantovka Tower.

A mezi námi není stěn,
přesto cítím,
v prostoru zeď,
z Her o trůny,
baziliška,
co číhá mezi Potterem a Ginny.
Máš potrhaný džíny.

Ale to není všechno,
protože já tě mám rád.
Fakt.
Jen to musím říkat jakoby z druhýho břehu.

Chtěl bych říct
miluju tě
nebo tak něco.
Ale jsem moc zamotanej
v sítích od Spidermana.

Jsem vyrovnanej. Fakt.
Fakt.
Jsem vyrovnanej jako Frodo
na svý cestě za plamenem.
Jako most v Janově,
jako jedenáctýho devátý,
akorát nemám to dvojče,
se kterým bych padal.
A chybí mi základy.
A americký občanství.

Nu, tak jsem spíš jako tesaříkův penis.
Sám a nevyužitej.

Hodím do tebe plastovou láhev, Moravo,
a půjdu si hrotit svoje řešky, ok?
přidáno 21.08.2018 - 23:29
Asi si to budu muset přečíst ještě několikrát, než mi dojde, co jsi chtěl říct. Ale líbí se mi to, moc. Mám u čtení stejný pocit jak u hledání druhé ponožky do páru. Když prohledám celou místnost a v hlavě mám už jen poslední dvě místa, kde by mohla být. Ale stejně radši znovu prohledám tu hromadu harampádí na stole a pod postelí. U toho si nostalgicky zavzpomínám. Zazmatkuju. Zanadávám. A rozměknu nad nálezem vzkazu ze základky.
Díky za navození takového pocitu :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mění se to, ale pomalu! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Podzim
Předchozí dílo autora : Staniž se

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming