přidáno 23.07.2018
hodnoceno 9
čteno 1368(11)
posláno 0
Chtěla bych dítě...
- řeklas -
Aj, kéž by tě polednice!
Jdeš dětským pokojem,
a drtíš kostky stavebnice.

Mám děti rád...
- řekl jsem já -
Snad není to žádná věda!
Jdu dětským pokojem,
a drtím kostky lega.

Jsme zralí na špagát...
- to jako oba, dohromady -
Radosti ždibec, a život černá díra!
Jdem dětským pokojem,
já v ruce kladivo a ty kůl na upíra.
přidáno 26.07.2018 - 02:12
Dragon: Děkuji :-)
přidáno 25.07.2018 - 19:50
Ten závěr je boží! :-D
přidáno 24.07.2018 - 11:40
Perfektně, psychedicky, vyjádřeno. Děti jsou radost :-D
přidáno 24.07.2018 - 09:29
Homér: Ale to snad vůbec ne, jen taková autorská licitace a přehánění... Píšu holt taková temnější dílka, co nadělám...
přidáno 24.07.2018 - 09:27
Trochublázen: To jsem moc rád :))
přidáno 24.07.2018 - 09:27
taron: Děkuji :)
přidáno 24.07.2018 - 09:09
To je dobrý psycho. Brutální strašení potencionálních budoucích rodičů. Fakt je to černá díra a radosti jen ždibec? Ach jo, to se mám na co těšit tedy.
přidáno 23.07.2018 - 23:42
Pobavilo :)
přidáno 23.07.2018 - 17:45
:-)))), tak nějak.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mámo, táto!? Vysáto! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Metro
Předchozí dílo autora : Stihomam

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming