Co bude dál?
přidáno 17.06.2018
hodnoceno 11
čteno 1234(19)
posláno 0


Jsme na jedné lodi
sítě plné ryb
lana a ruce propletené
osamělou touhou
hltavě přejedení
rty však hladové
láskou ulepené

Takeláž ve střehu
napnutá lana rahnoví
Tvůj dech
do plachet věje
na ten závan
však naše loď
pohybem těžko odpoví
přidáno 21.02.2023 - 14:56
Moc hezká.
přidáno 04.07.2018 - 22:26
jste tak neskutečná...ach...
přidáno 19.06.2018 - 21:43
Velmi povedené dílo
přidáno 19.06.2018 - 08:38
Pracně hledám co bych Ti zkritizoval, nic nenacházím.
:-(
Napíšu alespoň, že se mi nejvíc líbí to, co si tam možná záměrně nevložila.
(to jsem parchant viď) :-)

Myšlenka, jak málo máme ve své moci. Když někdo se shora nefoukne, tak se ta loď prostě nepohne, můžeme se snažit foukat do plachet sebevíc.

Super!
přidáno 19.06.2018 - 08:07
No, tohle se fakt moc povedlo. Tím myslím samozřejmě tu báseň. Situaci už míň. Sugestivní.
přidáno 18.06.2018 - 21:15
poslední verše tomu dodávají správný šmrnc..
přidáno 18.06.2018 - 21:09
Super
přidáno 18.06.2018 - 09:09
Tý jo. To je opravdu silné. Moc se Ti povedlo.
přidáno 17.06.2018 - 22:16
Rozumím ti a díky.
přidáno 17.06.2018 - 20:40
Anotací vyjádřeno vše, báseň to rozvíjí do dalšího rozměru, neposlouchala jsem to, jen ji dokola čtu. Je z ní smutno přeji čerstvý asi jižní větřík, píšeš skvěle
přidáno 17.06.2018 - 20:16
Jo - každičký slovo ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stojaté vody : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Těsná pouta
Předchozí dílo autora : Čekankový taneček

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming