nemam ji ráda /psaná v afektu/ ale stejně ji sem dám
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na Smíchově pod jedním mostem
rozlévá se hlas hudby
“techno”
říkají v minulém čase
a do červena barví se obloha nad ním
-
mezi lidmi mezi stíny
- mými, jejich -
nemůžu tě nikde najít
mezi dnem
i nocí
... snad někde spíš
a oni pořád tak mluví
ale neříkají
n i c
tma s tichem leží někde v dáli
neslyším
dvě vína jsou dost
dvě vína sluší mi
a ty nevidíš
snad jsi doma sám
a třeba sám i spíš.
rozlévá se hlas hudby
“techno”
říkají v minulém čase
a do červena barví se obloha nad ním
-
mezi lidmi mezi stíny
- mými, jejich -
nemůžu tě nikde najít
mezi dnem
i nocí
... snad někde spíš
a oni pořád tak mluví
ale neříkají
n i c
tma s tichem leží někde v dáli
neslyším
dvě vína jsou dost
dvě vína sluší mi
a ty nevidíš
snad jsi doma sám
a třeba sám i spíš.

Amelie M.: Děkuju. Mně bylo líto po tý mojí dlouhý neaktivitě tady sem pořád nic nedávat.

Já bych jenom chválil. Prostě je skvostné, když mě text uchopí a odnese do té nálady... Moc povedená.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
opuštění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : mvmv
Předchozí dílo autora : dvacet
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX