přidáno 21.05.2018
hodnoceno 2
čteno 1172(13)
posláno 0
Mezi prsty u nohou nám utíká svět,
Čas běží jako srn stádo,
před vlkem,
co kulhá lesem sám.

Mezi prsty u nohou se dotýká voda,
Která plave pryč.
Už se nevrátí.
Sama stojí, kouří.

Mezi prsty u nohou se tvoří města,
s neslavnými konci,
Budovy samotné, tiché,
mají nás v moci.

Mezi prsty u nohou, nemůžeme si vybrat,
Který ukazuje na jih,
Kde kdesi v krajině,
Spadl první a poslední sníh.

Ne, neptejte se kam jít,
Jen smíchem odpovím,
Či pláčem.
Či srdcem kovovým.
přidáno 13.06.2018 - 15:54
Nechápu, že jsem si jí nevšiml. Máš tam parádní místa. Strašně se mi líbí ten konec. A první sloka. A to s těmi městy s neslavnými konci. Tam mi malinko vadí takovej ten asi nechtěnej rým "konci x moci". Každopádně mám takovéhle věci rád. Představuju si je :-)
přidáno 22.05.2018 - 08:16
Líbí, dík.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dalailama rap
Předchozí dílo autora : U pramenů

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o mr Scraper :
Z neúprosného kritika se vyklubal moc fajn člověk... myslím, že jsme si měli vždy co říct... a doufám, že budeme mít i dál :)...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming